Kauza čáslavské skládky: obcím se doměřování poplatků nelíbí

U některých obcí prý přitom nejde o zanedbatelnou částku. Kupříkladu Žleby by měly za roky 2016, 2017 a 2018 doplatit částku 1 milionu korun. „To je jen pro obec, v jejímž katastru skládka leží. Druhá část poplatku se pak odvádí SFŽP, v našem případě jsou to 2 miliony korun. To je pro nás destabilizační, rozpočet máme 18 milion korun. Museli bychom zastavit veškeré investiční akce,“ tvrdí místostarosta obce Žleby Pavel Suchánek.

Starosta Čáslavi Vlastislav Málek (Čáslav pro všechny) ale nesouhlasí. U většiny obcí jsou prý návrhy na doměření poplatků v částkách tisíců, maximálně deseti tisíců. V žádném případě nejsou prý významným zásahem do rozpočtu těchto obcí.

„Z celkové částky více jak 1,4 miliardy korun, o kterou přišlo podle našich propočtů město Čáslav a SFŽP za roky 2016 až 2018, činí částka pro obce 4,3 miliony korun. Nárok za rok 2016 navíc zaniká ze zákona uplynutím tříleté prekluzivní lhůty,“ zdůraznil Málek.

Čáslavští zastupitelé si změnili jednací řád

Výzvy s doměřenými částkami přicházejí na adresy obcí postupně. Ty pak mají dvacetidenní lhůtu na doložení dokumentace a vysvětlení, proč poplatky nezaplatily. Termín ale obce považují za šibeniční a proti výzvám se odvolávají. „Najít vše tři roky zpětně není jednoduchá věc. Odvoláváme se též proti procesním chybám té výzvy. Jednou ze základních chyb je podle nás to, že z návrhu města Čáslav byla zcela vyjmuta společnost AVE CZ jakožto provozovatel skládky,“ poznamenal Sekera.

Proč byla společnost AVE CZ vyloučena jako účastník řízení a její postavení v celé kauze není řešeno ani v rámci předběžné otázky, krajský úřad prozatím nevysvětlil. „V tuto chvíli nelze odpovědět vzhledem k tomu, že je věc v probíhajícím správním řízení,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Helena Frintová.

Už v roce 2009 získala ze strany Krajského úřadu Středočeského kraje AVE CZ takzvané integrované povolení v rámci provozního řádu (IPPC), které je stále platné. Podle něj má provozovatel skládky právo využít část odpadu na takzvané „konstrukční prvky skládky“. Těmi jsou na skládce například budovány komunikace. Za ně pak producenti odpadu provozovateli platit nemusí. „Toto povolení platilo už v době, kdy skládku vlastnilo město Čáslav. Představitelé města tedy věděli o povolení využívání nebezpečných odpadů na konstrukční prvky už v roce 2010,“ připomněl za AVE CZ Martin Jaroš.

Den v oblacích: Jaké to je být pilotem podzvukového letounu?

Jenže podle čáslavského starosty jsou konstrukční prvky pojem, který stávající platný zákon o odpadech nezná. „Obsahuje pojem technické zabezpečení skládky, což jsou odpady, které může provozovatel skládky použít v množství do 20 procent celkové hmotnosti odpadů uložených na skládku v daném kalendářním roce bez poplatků,“ tvrdí Málek.

Pokud prý AVE CZ eviduje odpady nad rámec tohoto množství jako tzv. konstrukční prvky, porušuje tím dlouhodobě zákon, Česká inspekce životního prostředí za to už AVE CZ uložila pokuty.

Stejné je i stanovisko krajského odboru životního prostřední, podle kterého jde v případě konstrukčních prvků o používání odpadů v rámci takzvané první fáze provozu skládky – tedy o jejich odstraňování, nikoliv využívání a producenti za něj proto musí zaplatit.

AVE CZ to vidí jinak. Provozovatel skládky má podle zákona povinnost zajistit úsporu přírodních zdrojů pro účel technického zabezpečení skládky tím, pro výstavbu skládky použije právě odpady. „Pokud je možné odpady využít, je to provozovatel skládky povinen dělat, odstranění odpadů je podle zákona až poslední možnost. Stejný postup ukládá AVE CZ i IPPC. Za využitý odpad se přitom poplatky dle zákona nevybírají ani neplatí. Z tohoto důvodu jsme také poplatky za odpad, který byl na konstrukční prvky využit, od původců odpadu vůbec nevybrali,“ doplnil Jaroš.

Pohlednice z minulosti: Od havárie ropovodu Družba uplynulo patnáct let