Již na podzim roku 2015 proto kutnohorská radnice přišla s řešením, jak problém nezajištěných arsenových hald na Kaňku vyřešit. Pomohla k tomu i přislíbená dotace z Ministerstva průmyslu a obchodu. První halda je v tuto chvíli zabezpečená, dotace na ni byla ve výši 4,76 milionů korun a město financovalo výši DPH.

Protože se způsob sanace osvědčil, podařilo se získat dotaci i na zajištění druhé haldy a to ve výši téměř tří milionů korun. Řekl to starosta Kutné Hory Josef Viktora s tím, že dotace je rozdělena do let 2018 až 2020. “V tuto chvíli jsme obdrželi první část dotace   na projektovou dokumentaci, která bude do konce roku zpracovaná. Další prostředky budou vyplaceny v roce 2019 na realizaci projektu ,” uvedla Kateřina Hladíková z Městského úřadu Kutná Hora.

Finanční prostředky jsou rozdělovány ze státního rozpočtu v rámci ekologické dotace za vydobyté vyhrazené i nevyhrazené nerosty. S pracemi by se podle Hladíkové mělo začít příští rok. „Žádost na rok 2019 je podaná a bez rozhodnutí ministerstva nemůžeme začít. Zatím předpokládáme, že by realizace sanace odvalu dolu Šafary mohla začít v polovině roku 2019,“ vysvětlila Hladíková.

Podle ní je nutné narušený svah stabilizovat úpravou jeho sklonu, zhutnit a zakrýt ho bentonitovou rohoží. „Následně se provede protierozní opatření biologicky oživitelnou vrstvou, zatravnění a výsadba vhodných dřevin. Projekt bude respektovat požadavky hygienické stanice a bude minimalizován zásah do tělesa odvalu,“ doplnila Hladíková.

Řešení je nezvratné

Sanace dolů na Kaňku má ale své odpůrce mezi geology a mineralogy. Geoložka Jana Králová z Českého muzea stříbra už dříve připomněla, že se podle ní jedná o památku a s lokalitou by se mělo podle toho také zacházet. „Mineralogové vyjadřují lítost nad ztrátou dvou zajímavých lokalit,“ uvedla Jana Králová s tím, že řešení je nezvratné a nedá se s ním už nic dělat.

„Ve zmíněných lokalitách se nacházejí zajímavé druhotné minerály, z nichž čtyři byly popsány jako nové druhy minerálů pro mineralogický systém. Jedná se o Bukovskýit, Kaňkit, Zýkait  a Paraskorodit,“ vysvětlila Králová s tím, že díky způsobu úpravy hald se z nálezů navždy stanou jen historické vzorky.

Dříve, než bylo o sanaci hlad na Kaňku rozhodnuto, vedly se bouřlivé debaty právě mezi přírodovědci a zástupci z Krajské hygienické stanice. Krajský hygienik František Stehlík totiž opakovaně upozorňoval na zdravotní rizika spojená s výskytem arsenu v půdě na Kaňku.

Naproti tomu Petr Drahota z Přírodovědecké fakulty univerzity Karlovy, který se věnuje arsenu a jeho chování v životním prostředí oponoval, že nejpodstatnější je, že v lokalitě nedochází k rizikové migraci a uvolnění arsenu do spodních vod. K tomu podle Drahoty došly všechny studie, které byly v této lokalitě provedeny. Odkryté haldy navíc podle něj představují nesmírně cenný materiál pro odborníky z nejrůznějších oborů. Argumenty přírodovědců však zohledněny nebyly.