V lednových dnech před šedesáti lety stáli před oddávajícím úředníkem ve Vlašském dvoře dva mladí lidé, osmnáctiletá Vlasta a o víc jak deset let starší Miloš. Před šedesáti lety spojili své cesty a letos v lednu šedesátileté výročí slavili se svými dvěma dětmi, šesti vnoučaty a šesti pravnoučaty na Kaňku. Na svůj první svatební den si pamatují velice dobře, paní Vlasta na obřad, pan Miloš spíš na odpolední veselí. Oba si však dobře vzpomínají na těch společných šedesát let. „Není kostelíčka bez kázáníčka,“ řekla Vlasta Novotná, když chtěla vyjádřit, že ani jejich život nebyl jen procházkou růžovým sadem. „Ale hlavní je, ochota si vyhovět,“ dodává. A její manžel doplňuje: „Ve všem, u stolu i jinde.“ Oslavenec také dodává, že i dnes se mu líbí hezká děvčata, a také, že mu chutná. Jen ty nohy ho prý zlobí.