Ačkoli byla potravinová aditiva v našich pokrmech od pradávna, v posledních letech se jejich počet zmnohonásobil. Jedná se především o uměle, chemickou cestou vyrobené prostředky, takzvaná „éčka“. Jejich široká škála znemožňuje laikovi sledovat seznam těch nejnebezpečnějších. Lidé rizika spojená s jejich konzumací přehlížejí a při výběru potravin neberou obsah aditiv ve výrobcích na zřetel.
Kontrole složení potravin se věnují především mladí lidé. „Vím, jak je zdraví pro člověka důležité. Snažím se sledovat, které přísady jsou v potravinách nejzávadnější a těm se vyvarovat. Někdy je lepší si koupit prošlý výrobek bez éček, než čerstvý, který jich obsahuje plno,“ řekla Vendula Švendová. Lidé si tak více všímají biopotravin, které uměle vyrobené látky neobsahují. „Podle některých výzkumů je potvrzeno, že řada alergií může být způsobena konzumací konvenčních potravin,“ potvrzuje odborník na ekologické zemědělství Otakar Jiránek.
Evropská komise i české úřady upozorňují na nebezpečí látek, jež se v potravinovém průmyslu používají. Některé z nich dokonce zakazuje. Těch, které mohou působit na lidský organizmus nepříznivě, je stále dost.
Jak vysvětlila kutnohorská alergoložka Hana Smrčková, aditiv je celá řada druhů. Reakci, kterou v organismu mohou vyvolat, není možné určit žádnými testy, ale pouze anamnézou, podrobným sledováním a zapisováním příznaků, časových souvislostí a především pečlivým zapisováním použitých potravin. „K problémům, které potravinová aditiva mohou způsobit, patří například kopřivka, ekzém nebo také dechové potíže typu astmatu. V některých, ovšem zcela ojedinělých případech může dojít i k anafylaktickému šoku,“ upozornila Smrčková. „Svým pacientům, u nichž se tyto problémy vyskytnou, doporučuji omezení nebo vyloučení konzumace potravin obsahujících barviva a další aditiva,“ doplnila.
Vojtěch Plecitý, Ondřej Dvořák
