Další pokračování besed z diskuzního cyklu „Také mezi námi“ v hudebně kutnohorského Gymnázia Jiřího Ortena přineslo vyprávění bezdomovce Luboše Valenty.

„Náš cyklus se dlouhodobě zabývá postavením menšin ve společnosti. Setkání s panem Valentou předcházely besedy například se zástupcem gay komunity či člověkem HIV pozitivním,“ uvedl moderátor diskuze a pedagog gymnázia Vít Rakušan.

Bez přístřeší, či jak on sám říká „v přírodě“, žije Luboš Valenta už čtvrtým rokem. Jeho domovem je přístřešek u jednoho z kutnohorských mostů, kde přebývá se svým o patnáct let starším kamarádem Zdeňkem Francem a psem. Rodák z Moravy trávil dětství v Kutné Hoře. Na ulici se ocitl jako mnoho dalších kvůli dluhům. Jako by to nestačilo, přišel před čtyřmi lety v Brně o nohu. A to byl konec snů o podnikání na Moravě. Z Brna putoval do nemocnice v Kutné Hoře a odtud vlastně rovnou na ulici.

Jaký je vlastně všední den kutnohorského bezdomovce?

„Vstávám někdy mezi desátou a jedenáctou dopoledne, naštípu dříví a rozdělám oheň. Potom poslouchám rádio,“ vyprávěl Valenta.
Práci nemá, jeho denní rozpočet je něco přes sedmdesát korun. Přesto zůstává optimistou.

„Chtěl bych se ještě vrátit k normálnímu životu. Teď spořím, abych mohl v červnu odjet k příbuzným na Moravu, chtěl bych pracovat na vinohradu. Zkoušel jsem odjet už loni v létě, ale nevyšlo to,“ zakončil Luboš Valenta.