VYBRAT REGION
Zavřít mapu

FOTOGALERIE: Sympatické DarGabíky si oblíbil i štáb

Kutná Hora - Čtyřčlenné družstvo DarGabíci má za sebou účast vtelevizní soutěži Bludiště. Jak uspěli proti soupeřům, kteří byli na domácí půdě, ale zatím nesmí prozradit. To odtajní až televizní přenos vpolovině února.

30.11.2009
SDÍLEJ:

Účast kutnohorského družstva v BludištiFoto: Nina Bilincová

Netradiční výlet do Ostravy v nich však zanechal veliké dojmy. Nejen ty, ale i zážitky z natáčecího placu a zákulisí popsali Martina Kopecká, Michaela Martinová a Václav Rejna i za svého čtvrtého spolubojovníka, nepřítomného Petra Turka. Slova se na chvíli ujala i Gabriela Müllerová, která si zasoutěžila v disciplíně pro učitele. Všichni se shodli, že takovou zábavu ještě nezažili.

Jaké jste měli pocity, když jste se v den natáčení probudili?

Michalea: Byla jsem velice nervózní a strašně roztržitá. Zmateně jsem pobíhala po bytě. Když jsem přišla před školu, už tu skoro všichni byli. V autobuse jsem se snažila dospat. Cesta byla bezmála pětihodinová a vyjížděli jsme v šest ráno.

Martina: I mě nervozita ovládla, ale moc jsem se těšila. Dokonce i na tu cestu autobusem. Tam byla zábava.

Vašek: Já jsem byl zvědavý, jaké to bude. Opravdu jsem si to nedokázal představit. Ale jinak souhlasím, nervozita byla značná.

Co samotnému natáčení předcházelo?

Michaela: Prošli jsme maskérnou. Pak nám dali dresy. Byli jsme červení. Na placu jsme si pak zkoušeli jak a kudy přiběhnout, do které kamery mávat a podobně.

Martina: Právě to, že jsme si to několikrát zkoušeli, nás uklidnilo. Otrkali jsme se a když se rozsvítily kamery, ani nám to nepřišlo. Navíc hodně pomohl i přístup moderátora Romana Pastorka. Ten k nám sám od sebe přišel a popovídal si s námi. Je velice sympatický. Jak působí v televizi, takový je i ve skutečnosti.

Jak se kluk cítí v maskérně?

Vašek: Zvláštně. Cítil jsem se hodně divně. Poprvé jsem měl na obličeji make-up a pudr. Naštěstí nás „krášlili“ jen chvíli. Za deset minut jsme byli venku.

Martina: Musím doplnit, že kluci vypadali najednou mnohem starší. Řekla bych, tak na padesát. Udělalo jim to vrásky. Zkrátka jsme toho pudru měli na obličeji přehnaně moc.

A jaké bylo natáčení?

Martina: Začínali jsme vlastně rozstřelem. Lezli jsme na takový totem. Nahoře byl zvoneček. Kdo zazvonil dříve, měl v úvodní disciplíně právo prvního výběru tématu. Rozstřel jsem vyhrála.

Michaela: Ano, soupeřovi se to vůbec nepovedlo. Vybrali jsme si z témat nejprve Kde je chyba. Tam jsme neodpověděli správně, ale pak jsme zabodovali v matematice.

Vašek: Pak přišla patrně nejtěžší disciplína a to lanová dráha. Já s Petrem jsme na síti sbírali bludišťáky, Michala je od nás přebírala a podávala je Martině, která je musela dopravit těžkou trasou do cíle. Já jsem se pokusil vylézt pro zlatého bludišťáka. To se mi bohužel nepovedlo. Přesto jsme v lanové dráze uspěli. První várku bludišťáků Marťa dopravila do cíle kompletní. Na druhou už nezbyl čas. Soupeřům se to nezadařilo vůbec.

Jací byli soupeři? Vládla mezi vámi nějaká rivalita?

Michaela: Byli v pohodě. Chvíli jsme se s nimi bavili. Neměli jsme na to ale moc času.

Vašek: Přesně tak. Žádného napětí jsem si nevšiml.

Martina: Měli oproti nám snad jen výhodu domácího prostředí. Nebyli unavení z cesty na rozdíl od nás. Ale byli fajn.

Po lanové dráze následovala vědomostní část. Jak jste si vedli tam?

Vašek: Tady musím říct, že byli lepší soupeři. Už tam byli po druhé a měli lepší reakce. Ale my jim stačili. Mrzí mě jen ten bod, který nám upřeli.

Michaela: Ano, to jsem vyvolala já. Moderátor se ptal, který africký stát má za hlavní město Nairobi. Já se přihlásila a řekla jsem, že Keňa. Přihlašovací světlo se normálně rozsvítilo. Já odpovídala a během toho signál zhasl, i když neměl. Asi jsem do tlačítka bouchla málo nebo nějak divně. Každopádně soupeři, kteří odpověď před tím neznali, toho logicky využili. A moderátor po poradě s režisérem přiřkl bod jim.

Martina: Skóre to nijak zvlášť neovlivnilo, ale náladu v týmu ano. Bylo to nespravedlivé.

Poslední častí soutěže je hledání tajenky podle indicií. Bylo to těžké vymyslet?

Michaela: Hodně! Věděli jsme, že máme najít zvíře. Měli jsme několik nápověd. První byla mapa, kde byla označena Afrika, některé státy Asie a Rusko. To nás mátlo. Pak pet lahev a v třetí nápovědě zelenina. Správná odpověď byla velbloud. Toho v tom hledal málokdo.

Součástí soutěže je i klání učtelů…

Vašek: Za nás šla do boje paní učitelka Müllerová. Sice nevyhrála, ale to nevadí, šlo jí to. Soutěžily v obracení palačinek.

Gabriela Millerová: V té disciplíně šlo hlavně o štěstí. Mohu ale říct, že jsem nebyla vůbec nervózní. Spíš jsem se tím bavila. Možná právě proto jsem nevyhrála. Zadali nám úkol. Družstva si na nás měli vsadit. DarGabíci mi ale moc nevěřili. Vsadili na mě prozřetelně jen dva bludišťáky. Což bylo dobře. Měli jsme asi hodinu na přípravu. Trénovali jsme v šatně i s ostravskými protějšky. Bylo to zábavné. Kolegové z druhé školy se s námi ale příliš nebavili. Byli soustředěni na soutěž. Přesto však mohu říct, že nejen já, ale všichni jsme si při natáčení hodně prodloužili život. Pořád jsme se smáli. Atmosféra byla skvělá. Všimla jsem si, že si náš tým oblíbil i štáb. Roman Pastorek dokonce natáčení ukončil sloganem: „Kdo nezabloudí v Bludišti, ten se ani v Kutné Hoře neztratí!“ To pro nás bylo velice milým zakončení jednoho z nejskvělejších dnů.

Irena Blahníková

30.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Pojištění dětí? Jde o nadstandard, důležitější je pojištění rodičů

Cantica odehrála adventní koncert v kostelíku sv. Bonifáce v Lochách.

KRÁTCE: Cantica odehraje adventní koncert u Matky Boží

Policisté vyjížděli hned ke třem dopravním nehodám

Kutnohorsko /FOTOGALERIE/ - Ve čtvrtek 14. listopadu řídila kolem sedmé hodiny ráno řidička vozidla značky Škoda Felicia po silnici číslo 338 ve směru od obce Žaky do obce Čáslav.

Tříletý polobezdomovec a brutální agresor v tramvaji: Prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve čtvrtek 14. prosince 2017.

Ratajská alej má druhé místo v kraji v soutěži Alej roku 2017

Rataje nad Sázavou - Zámecká alej Rataje je druhou nejhezčí alejí ve Středočeském kraji v rámci soutěže Alej roku 2017. Vítězství v kraji brala alej mezi obcemi Skupice a Huslík, pro kterou hlasovalo 166 příznivců.

Čáslavská základna se nechala inspirovat projektem Ježíškova vnoučata

Čáslav - Příslušníci 21. základny taktického letectva Čáslav se pravidelně zabývají dobročinnými účely. Již od roku 1997 podporuje základna Dětský domov Sázava (dříve Dětský domov Rataje), výtěžky z finančních sbírek věnuje také například Středisku Diakonie Čáslav, Městské nemocnici Čáslav nebo čáslavským základním školám.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT