Praporčík Martin Zdeněk slouží u Policie České republiky čtyři roky.

Poručík Jiří Louda nastoupil k policii v roce 2006.

Co vás přivedlo k policii?
M. Z.: Můj bratr pracoval u Policie České republiky a říkal, že je to velmi zajímavá práce, tak jsem se rozhodl stát se policistou.
J. L.: Je to zajímavá a různorodá práce, proto jsem se rozhodl stát se policistou.

Čím je pro vás práce na dopravním inspektorátu zajímavá?
M. Z.: Je zajímavá tím, že žádná služba není stejná a pokaždé se řeší něco jiného. Hlavně teď, co jsem nastoupil na skupinu dopravních nehod.
J. L.: Zajímavá je proto, že když jdete do služby, tak nikdy nevíte, co vás ten den čeká.

Jaký je váš nejhorší zážitek, který jste ve službě zažil?
M. Z.: Za půl roku, co sloužím na skupině doprav­ních nehod, patří k nejhoršímu zážitku dopravní nehoda se smrtelným zraněním.
J. L.: Můj nejhorší zážitek při výkonu služby byl asi ten, který jsem zažil v době, když jsem sloužil na skupině dopravních nehod. Tehdy jsme byli s kolegou vysláni k dopravní nehodě, při které na místě zemřeli tři mladí lidé.

A naopak, jaký byl zatím váš nejveselejší zážitek či trapas ve službách Policie České republiky?
M. Z.: Mezi ty úsměvné zážitky patří ten, když jsme pronásledovali vozidlo, které nezastavilo na výzvu. Řidič si při pronásledování spletl směr a místo na silnici odbočil do rybníku.
J. L.: Nedávno mě pobavila jedna paní, která mi telefonovala a ptala se mě, zda dopravní značení platí jen ve dne nebo i v noci.

Jaké máte koníčky?
M. Z.: Rád chodím na ryby, kde si opravdu odpočinu. Mezi mé koníčky patří taky florbal a hokej.
J. L.: Mezi mé koníčky patří sport, spánek a jídlo.

Co si myslíte o bodovém systému?
M. Z.: Bodový systém byl v prvopočátku strašákem pro řidiče. Postupem času si však někteří řidiči s body přestali lámat hlavu. Určitě bych za závažné porušení silničních pravidel dal tvrdší postihy.
J. L.: Bodový systém je dobrý nápad a nic proti němu nemám. Spíše bych zvýšil sankce za přestupky.