To poskytuje mimo jiné tísňovou péči pro seniory a zdravotně postižené občany, kdy jsou klienti po dvacet čtyři hodin denně napojeni na centrální dispečink a hlídáni pomocí speciálního monitorovacího systému.

Příčinou všech nesnází je podle ředitele rapidní snížení dotace ministerstva. „V loňském roce jsme dostali milion osm set tisíc korun, letos pouze pět set tisíc. Tato částka nepokryje naše roční náklady ani z poloviny,“ vysvětlil Jelínek s tím, že takováto výše dotace znamená pro sdružení v podstatě ukončení činnosti. Organizace totiž nemá možnost omezení služeb. „Náš dispečink má nepřetržitý čtyřiadvacetihodinový provoz. Ten prostě omezit nemůžeme,“ vysvětlil Jelínek.

Zatím se nevzdává. Proti rozhodnutí ministerstva podal odvolání řediteli odboru sociálních služeb ministerstva. Stejným způsobem se obrátil také na dotační komisi a podle svých slov se chystá napsat také ministru Jaromíru Drábkovi. Žádá vysvětlení, z jakého důvodu obdržel zručský Život 90 ve srovnání se stejnými sdruženími působícími v jiných krajích výrazně nejnižší část loňské dotace. Život 90 působí také v Hradci Králové, Jihlavě a Praze. Královéhradecké a jihlavské sdružení získalo sto procent dotace loňského roku. V jejich případě však dotaci rozděluje krajský úřad. Pražský Život 90, jemuž poskytuje dotaci stejně jako v případě zručského sdružení ministerstvo práce a sociálních věcí, dostane částku ve výši zhruba šedesáti pěti procent loňské dotace. Zručský ve výši dvaceti osmi procent.

Jelínek je navíc přesvědčen, že peníze na vyšší příspěvek by se určitě našly. Vím o tom, že ministerstvo disponuje rezervou ve výši dvou procent. Přesto mi z ministerstva přišla odpověď, že nemají navíc ani korunu,“ pozastavil se.

Ministerstvo práce a sociálních věcí odkazuje na Středočeský kraj. Právě jemu totiž, vzhledem k tomu, že by měl mít lepší přehled o místních poměrech a potřebnosti konkrétních obyvatel, patřilo Petra Sulka z tiskového oddělení ministerstva konečné slovo při rozdělení dotací.

„Krajům byla stanovena takzvaná směrná čísla, kterými je částka určená na sociální služby s místní a regionální působností. Toto směrné číslo opisovalo pokles finančních prostředků na dotace v roce 2011, v relativním vyjádření nebyl pokles směrného čísla pro kraje nikdy menší než 10,29 procent,“ uvedl Sulek. Kraje podle něj stanovily reálné návrhy částek dotací ze státního rozpočtu na jednotlivé služby, které byly v rámci posouzení dotační komisí ministerstva schváleny v požadovaném rozsahu.

„Prioritami, které kraje musely dodržet, bylo zajištění zejména terénních a ambulantních služeb sociální péče, jako například denních stacionářů, centra denních služeb, pečovatelské služby a osobní asistence. V těchto prioritách kraje měly dodržet dotaci na úrovni devadesáti procent loňského roku,“ dodal Sulek, s tím, že ministerstvo pouze koriguje významné anomálie. „Kraje také zodpovídají za zajištění místní a typové dostupnosti sociálních služeb na svém území, čili, pokud podpoří jednu organizaci a druhou ne, pak tak učiní na základě kvalifikovaného posouzení v rámci procesu tvorby krajského plánu rozvoje sociálních služeb, který musí ze zákona každý kraj připravit,“ tvrdí Sulek.

Podle Jana Vtípila z tiskového odboru Středočeského kraje přesto stojí za snížením příspěvku zručskému Životu 90 přístup ministerstva. „Snížení dotace, a to nejen pro tuto organizaci, je důsledkem vládních škrtů, na jejichž negativní dopad vedení Středočeského kraje dlouhodobě upozorňuje,“ uvedl Vtípil.