Myšlenkou produkce geneticky upravených plodin se zabývali nebo zabývají i někteří zemědělci v kutnohorském regionu.
Před lety měli několik hektarů takto upravené kukuřice například v Zemědělském obchodním družstvu Úmonín. „Neměli jsme jí však mnoho a kvůli administrativní zátěži jsme od jejího pěstování ustoupili,“ sdělil ředitel Otakar Zachař.
Nikdy GMO nepěstovali ani v Zemědělské akciové společnosti Zbizuby. Podle slov ředitele Jiřího Tvrdíka však existuje možnost, že se to v budoucnu změní.
„V případě brambor jsou sice některé genetické změny povolené, ale platí to pouze pro brambory na výrobu škrobu. My se zaměřujeme pouze na brambory konzumní, u nichž modifikace povoleny nejsou. U kukuřice jsme k tomu také nepřistoupili, neboť nepěstujeme kukuřici na zrno, ale pouze na siláž,“ řekl Tvrdík. Jak vysvětlil, geneticky modifikovaná kukuřice je odolná proti škůdci zavíječi kukuřičnému a není ji proto třeba proti němu chemicky ošetřovat. A právě to je i důvod, proč se nedá vyloučit, že k jejímu pěstování zbizubská akciovka přistoupí. „Pokud se škůdci objeví i ve vyšších polohách, v nichž leží i naše pozemky, tak bychom upravovanou kukuřici využívali i na siláž. Samozřejmě za předpokladu, že to bude povolené,“ potvrdil Tvrdík.
Pro jiné zemědělské podniky zůstává tato eventualita naopak mimo předmět jejich zájmu. „Geneticky modifikované plodiny jsme zatím nikdy nepěstovali a ani jsme o tom neuvažovali,“ uvedl šéf společnosti PIAS Suchdol Milan Vízner.