VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pivovar má být vidět i na kulturně-sportovních akcích

KUTNÁ HORA - Přesně před rokem nastoupil Jan Hejra jako sládek v kutnohorském pivovaru. Dnes patří k jeho povinnostem vedení celého provozu z pozice ředitele. Co všechno to obnáší jsme se ho zeptali v exkluzivním rozhovoru pro Deník.

11.10.2007
SDÍLEJ:

Hodně času stráví nový ředitel Jan Hejra také administrativou v kanceláři kutnohorského pivovaru.Foto: Deník/Jitka Pokorná

Jak jde dohromady pozice ředitele a sládka?

Těžko, ale musí. Práce kolem výroby bylo již tak hodně a teď ještě přibude více té administrativní. Přibylo starostí a zodpovědnosti za více středisek. Je to náročné. Znamená to i větší nároky na mé spolupracovníky, neboť po nich budu vyžadovat mnohem více činností, které sám již nebudu schopen stihnout. Samozřejmě stále mám rozhodující slovo, posílené z pozice ředitele. Ve výrobě musí vše běžet tak, jak jsem to nastavil ještě v pozici sládka. Plánuji ještě nějaké další dílčí změny, pro ještě větší spokojenost milovníků našeho zlatého moku.

Co tedy patří k úkolům ředitele?

Zabezpečit bezproblémový chod celého pivovaru. Jedna ze základních věcí, krom výroby samotné, jsou finanční prostředky. Musím plánovat investice, sledovat mzdové prostředky a stavy na účtech, abychom rozumně hospodařili s přidělenými prostředky. Další je vést chod celého pivovaru. Ten základní chod, tedy výrobu, jsem řídil z pozice sládka. Teď se k tomu přidávají další, jako energetika, nebo údržba. S těmi jsem dříve spíše spolupracoval. V neposlední řadě, musím být v úzkém kontaktu s naším obchodním oddělením, pro zajištění plné spokojenosti zákazníků.

Jak zhruba vypadá běžný pracovní den ředitele pivovaru?

Ráno je menší operativní porada. Je to takový malý report toho, co se stalo například při stáčení a co nás ten den čeká za úkoly. Zda jsou nějaké problémy k řešení, nebo co vyvstalo z mailů, které ještě přišly. Je to vlastně takové „BORO“ jako na vojně (bojové rozdílení). Tam se určí, co kdo bude co dělat, co od koho potřebuji. Plánujeme den a nastíníme si zbytek dní v týdnu.

Má také pivovar nějaké sezony náporu, jako bývá třeba před vánocemi?

Ano jsou. Je to taková ta klasická „houpací“ křivka. Od března se pomalu naváří, aby bylo pivo v potřebném množství, kvalitě a stáří na další měsíce, kdy bude plánovaný odbyt vysoký. V březnu to jde pomalu nahoru, duben už je plný provoz a v dalších měsících se nezastaví až do konce srpna. Pak nastává obvykle malé období relativního snižování zásob. To se nám letos tak trošku vyhnulo. Vaříme podobně jako v jarních měsících, jelikož export má stále vysoké požadavky.

Když mluvíte o zvýšeném exportu. Která země si tak oblíbila pivo Dačický?

Je to hlavně naše pobočka Drinks Union Německo. Situujeme se do bývalého západního Německa kolem Mnichova. Naše pobočka se tam musela rozšířit, aby byla vůbec schopná pokrýt tak rozsáhlý, dynamický trh. Nápor je tam enormní ze strany mnoha řetězců.

Takže mají Češi velkou šanci se i tam rozmazlovat domácím pivem?

Naše pivo by mělo být běžně k dostání v sítích řetězců známých jmen, ale i v restauracích.
Připravují se ještě různé akce, o kterých se teď zmiňovat, by bylo ještě předčasné.

Jde spíše lahvové nebo i na čepu?

Drtivá většina jde v lahvích. Přeci jen restaurací s naším pivem na čepu tam tolik není, ale v supermarketech je většinou k dostání.

Teď se stále více objevuje právě na export pivo v plechovkách. Je to tak i v německých supermarketech?

Co se našeho piva týče, pivo stáčíme pro export skoro výhradně do lahví, ale máme stálé zákazníky i na sudové pivo. Sám ale nejsem velkým zastáncem plechovek, ale na druhou stranu, někteří konzumenti vozí na dovolenou radši plechovky, kvůli jejich skladnosti a tím odpadá i starost co s prázdnými obaly. Já bych si však domů, na takovéto domácí pití, koupil lahvové.

Co chystáte v kutnohorském pivovaru za změny?

Už teď začínáme pomalu plánovat investice na příští rok. Máme v plánu další rozšíření CIP stanice na sanitace (zařízení pro zabezpečení čistoty pivních vedení) pro studené provozy, výměnu pivních potrubí ve sklepích, zvětšení kapacity přetlačných tanků na filtrované pivo a samotné filtrace. Toto samotné bude velkou investicí. V plánu jsou také nemalé investice do zařízení stáčírny lahví. Je to trošku takové muzeum, které je nutné neustále ladit (úsměv). Letos jsme hodně zainvenstovali, tak uvidíme, jak to bude vypadat s finančními prostředky na příští rok. My tyto změny vidíme, i když je to stále málo, ale důležité je, aby to tak pocítili i naši zákazníci.

Letos jste měli i dost úspěchů na různých soutěžích.

Ano letos se docela dařilo. (1. místo Zlatá pivní pečeť z Tábora, za tmavé výčepní, 2. místo Slavnosti piva České Budějovice, za tmavé výčepní, 1. místo Dočesná Žatec, za tmavé výčepní)
Teď jsem trochu zklamaný z toho, že když tu probíhala „Cena českých sládků“, tak jsme se neumístili ani v jedné kategorii do třetího místa. Nevím, čím si to vysvětlit, ale určitě jsme tam nedali špatné pivo. Prostě porota měla jiný názor. Asi to bylo taky tím, že jsme nenasadili náš těžký kalibr, tmavou desítku. Původně tam nebyla tmavá piva vůbec plánovaná, pak se to přeorganizovalo, načež už bylo pozdě něco měnit. Myslím si, že kdybychom ji tam měli, tak bychom nejméně stříbro získali. S hrdostí mohu říci, že takové jako naše, jen tak někdo neumí.

A co nealkoholické pivo? Zatím ho společnost Drinks Union nevyrábí. Nechystá se proniknout i do sortimentu nealka?

Celý projekt je již připravený, ale námi zvolená technologie vyžaduje opravdu hodně vysokou investici, čítající desítky milionů. K tomu je třeba vše velmi dobře zvážit.

Jak se vůbec to nealkoholické pivo vyrábí? Je velký rozdíl od toho běžného piva?

Těch technologií je samozřejmě více. Může být třeba speciální druh kvasinek, které po dosažení určitého stupně obsahu alkoholu přestávají kvasit a sedají si. My bychom měli mít zase jiný způsob.

Říká se, že i v nealkoholickém pivu je nějaký alkohol. Jak to tedy je, můžete to vyvrátit?

Naše pivo by mělo být bez alkoholu.

A jak je to potom s chutí?

Ta chuť bude příjemná, i když je známo, že alkohol dává pivu také určitou plnost. Piva bez alkoholu mají určitou prázdnost chuti. Pivo vyráběné naší technologií jsem pil a bylo dobré.

Projevuje se technologický pokrok nějak v tom základním receptu na výrobu piva? Existuje nějaký způsob inovací a modernizací v receptu?

Stále je kam jít. Záleží na té cestě, jakou zvolíme. Může to být cesta energetických úspor, snížení nákladů na všechny vstupy, cesta ekonomická nebo tradiční. Piva vařená za použití moderních, úsporných technologií, nedosahují kvalit tradiční výroby. Dnešní výroba je již mnohém dále, jinde než kdysi dávno třeba za Mikuláše Dačického z Heslova. Dalo by to dlouhý seznam strojních vymožeností doby (např. čerpadla, otop parou), ale technologii výroby držíme stále tradiční. Někteří giganti pivovarského průmyslu vaří pivo způsobem, na hony vzdáleným tradiční výrobě a řemeslu pivovarskému. Záleží pouze na lidech, jestli dají přednost pivu z menších pivovarů s klasickou výrobou, nebo europivu z pivovarských továren.

Pivovar se účastní na některých regionálních kulturních akcích jako sponzor. Jak vnímáte tuto roli? Jak vidíte právě onu provázanost s místem, kde působí pivovar?

Dělá to hlavně naše marketingové oddělení, my jsme spíše prostředníci s nápady.
Dle mého názoru je dobře, že se pivovar ukazuje také v tomto směru. Bylo by lepší, kdyby se toho dělalo více a i v jiných oblastech například sportu. Tam si myslím, že jsou stále ještě možnosti, přestože třeba sponzorujeme kutnohorský hokejový klub. Kdybych se tím mohl více zabývat, tak bych našel spoustu dobře cílených reklam, které by možná nevyšly draho a zbylo by ještě na více akcí. Uvidíme, co se v budoucnu podaří.

Když jsme u té kultury, co Vy sám máte rád za akce?

Já mám rád koncerty a společenské akce jakéhokoli druhu. Hlavně když je to pro lidi a rádi na to chodí. Takové akce bych chtěl mít podchycené a dát tak lidem možnost ochutnat místní pivo. Doufejme, že se mi to podaří. Chtěl bych, aby pivovar byl vidět nedaleko „od komína“, v regionech kde se to pivo pije. Na akcích by měl být stánek pivovaru, kvalifikovaná obsluha a dobré pivo. Lidé by si měli z těchto akcí pamatovat dobré pivo a prima zábavu, chuť piva přímo z pivovaru a mít tak srovnání s tím ve své restauraci.

Účast na sportovně-kulturních akcích. Tam je další skulina, kam bychom ještě mohli jít.

Pivovar sám o sobě má na čem stavět, má historii a má patriotismus lidí. I turisté, kteří sem jezdí, tak chtějí ochutnat místní značku. Je třeba udělat propagaci ve městě a předměstí, aby vjeli do Kutné Hory a viděli, že přímo tady ve městě se vaří pivo. Dobré pivo.

Co se týká oblasti cestovního ruchu, tak se před časem hovořilo o možnosti prohlídek v pivovaru. Rýsuje se v tomto směru nějaký výstup?

Exkurze v našem provozu, jsou sami o sobě problém z hlediska hygieny. Tradiční výroba má otevřené kvašení, proto není možné turisty vodit přímo tam, ale museli by být někde za sklem. Další problém je osoba, jenž by měla mít živnost na průvodcovskou činnost. Takovou osobu tu nemáme. Vím, že něco takového je v pivovaru ve Velkém Brezně. U nás se zatím nic takového nechystá. Děláme exkurze jen určitým školám a na den otevřených dveří. To nejede varna, spilky jsou zavřené a ve sklepích je uzavřené dokvašovaní.

Jak vidíte město Kutnou Horu po roce, kdy tu působíte?

Hodně se mi samozřejmě líbí památky. Když jsem sem přijel poprvé při nástupu jako sládek, tak jsem tu byl o něco dříve. Prošel jsem si narychlo centrum a byl jsem okouzlen. Říkám si, že je to jako malá Praha s méně turisty. Tady je to v tom rozumném duchu. Je ovšem pravda, že když se dostanu z práce kolem šesté, sedmé hodiny, tak už nemám moc šanci si něco koupit. Všechno zavírá v pět a po páté hodině je klid jak večer. Mě to ale nevadí a rád se procházím i v opuštěných ulicích, kde z každého místa sálá historie.

kutnohorsky.denik.cz/zpravy_region/kh_hejra20071001.html

11.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Středočeský kraj se prezentoval na veletrhu cestovního ruchu na Výstavišti v Pražských Holešovicích.  Mezi pozvanými hosty na krajském stánku nechyběla Gabriela Novotná a Lukáš Kvapil – oba známí účastí v Rallye Dakar.
114

Středočeši nabídli adrenalin pro každého i ten zprostředkovaný z Dakaru

Hasičský ples ve Vlastějovicích.
85

OBRAZEM: Hasiči tančili ve Vlastějovicích

OBRAZEM: Sokolovnu zaplnily masky

Kácov - Sport tuto sobotu v kácovské sokolovně vystřídala zábava. Hasiči zde pořádali tradiční karnevaly. Nejprve odpoledne zaplnily sál děti a sešlo se jich opět více než stovka, program pro ně připravila agentura Fun Activity. Odpoledne plné tance, her a soutěží pobavilo všechny přítomné.

Budoucí Sáblíková? Brichová na olympiádě mládeže čtyřikrát zlatá

Kutná Hora /ROZHOVOR/ – V lednu se uskutečnila zimní Olympiáda dětí a mládeže. Kutnou Horu i kraj skvěle reprezentovala třináctiletá hokejistka Sršňů Natálie Brichová, která chodí na Základní školu TGM v Kutné Hoře.

Další medaile! Bronz pro Erbanovou, vybojovala ho ve sprintu na 500 metrů

Na nejkratší rychlobruslařské trati, sprintu na 500 metrů, vybojovala česká jezdkyně Karolína Erbanová bronzovou medaili! Lepší byla pouze zlatá Japonka Nao Kodairaová a stříbrná Korejka I Sang-Hwa.

O prohře Sršňů s Velkými Popovicemi rozhodly tři slepené góly

Velké Popovice - V posledním kole krajské hokejové ligy zavítali kutnohorští Sršni do Velkých Popovic. Pro Kutnou Horu bylo utkání testem před baráží, ve které budou bojovat o setrvání v soutěži. Svěřenci Stanislava Bednáře domácím vzdorovali do 50. minuty, pak ale v rozmezí tří minut třikrát inkasovali a prohráli 3:6. 

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT