V letošním roce vám vyšly dvě novely. Kdy se čtenáři dočkají další?
Čtvrtou knihu Víc než láska, jsem nabídla nakladatelství Petra, kde vyšel už můj předchozí román Žíznivé sny osudu. Panu šéfredaktorovi se moc líbil a dokonce hned zadal výtvarníkovi zhotovení obálky. Jenže nakonec jsme se nedohodli na honoráři a tak mám rukopis zpátky a hledám jiného nakladatele.


Co jinak u vás nového?
Společně se svým synovcem Josefem jsme založili webové stránky www.hofmanova.webzdarma.cz. Publikuji na nich tajemné povídky, které v minulosti vyšly v časopise Báječná neděle. Tajemné story jsou určené těm čtenářům, kteří neměli možnost si je přečíst ve jmenovaném týdeníku. Většinou se jedná o příběhy inspirované skutečností.


Které třeba?
Kupříkladu historka, kterou jsem na web umístila pod názvem Ve dvacet tři hodin, dvacet tři minut, se skutečně před lety přihodila. Já jsem ji z určitých důvodů situovala do nespecifikované země, ale ten příběh je v podstatě příběhem mého staršího syna Jana – Johna. Honza přišel na svět ve stejný den i hodinu a za stejných okolností. Z jeho záchvatů se vyvinulo astma, kterým dodnes trpí. Nebo příběh Už je čas. Ten je celý pravdivý. Jeho hlavní hrdinou je můj strýc Karel Pychynski, který bohužel již není mezi námi. On měl opravdu nadpřirozené schopnosti, které v povíce popisuji.


Takže ty tajemné příběhy si nevymýšlíte?
Většinou ty povídky mají skutečné jádro. Výjimku tvoří příběh Pozvání na svatební hostinu. Tohle byl sen, který se mi jednu noc zdál a já ho hned po probuzení hodila na papír. Já jsem byla tou fotografkou, která přišla na vlastní svatbu jako host.


Zdají se vám často sny?
Každou noc se mi něco zdá, já nemívám bezesné noci. Často se mi zdají sny, které mají logiku a odvíjejí se v mém mozku jako film v televizi. Mám doma hromady snářů a když mám čas, tak si sny ráno vykládám a snažím se pochopit jejich příčiny. Někdy jsou hodně zmatené, ale většinou mají děj a z těch potom čerpám při psaní. Kniha Žíznivé sny osudu je plná mých snů.


Jak a kde jste strávila dovolenou?
Letos jsme si s manželem a dcerou udělali dovolené dvě. Tu červencovou jsme strávili v chatě uprostřed Kokořínské rezervace. Bylo to nádherné místo obklopené lavinou zeleně a mořem písku. Navštívili jsme bájnou horu Říp, hrad Kokořín a také zámek Houska. Ten je opředen spoustou pověstí a inspiroval mě k napsání tajemné povídky, která je umístěna na mých stránkách.
Přečetla jste během dovolené nějakou knihu?
Na dovolenou si nikdy nezapomenu vzít knihu. Je ta taková moje pojistka pro deštivé chvíle. Jenže deště se o naší dovolené nekonaly a tak jsem knihu nepřečetla. Přelouskala jsem jen stoh novin a časopisů, které jsme si s manželem kupovali, abychom věděli, co je nového u nás i ve světě.
Píšešete v současné době novou knihu?
Nyní píšu knížku Míň než láska a je volným pokračováním novely Víc než láska, která by teprve měla vyjít. Také připravuji na webových stránkách Osudové příběhy