Kdo nemá auto, musí si na cestování vyhradit spoustu času a trpělivosti. Ačkoliv by se mohlo zdát, že autobusy jezdí v pravidelných intervalech, s přestupy se někdy krátká cesta protáhne na více jak hodinu. Barbora Maňáková z Dobřeně u Suchdola jezdí do školy do Prahy. Aby se dostala na autobus, musí jít dva kilometry
pěšky do vedlejší vesnice. „Do Prahy pak dojíždím ze Suchdola přímým autobusem,“ vysvětlila Maňáková způsob dopravy. Barbora také často jezdí do
Kutné Hory. „Autobusů by mohlo jezdit víc. Z Dobřeně jezdí autobus ráno, pak v osm, v jedenáct, v jednu a v půl čtvrté. Nazpátek jede v deset, okolo jedné a v pět dvacet. Naštěstí mě vozí rodiče, takže na autobusu nejsem tolik závislá,“ řekla Maňáková.

Návštěva u lékaře vyjde lidi, kteří využívají k dopravě autobus, téměř na celý den. Například z Bílého Podolí do Kutné Hory jezdí autobusy často. Někdy trvá cesta půl hodiny, jindy se i s přestupem
v Čáslavi protáhne cesta na více než hodinu. Autobus projíždí Podolím pravidelně, avšak poslední možnost dostat se do Kutné Hory je v půl páté odpoledne, pak už ne. Zpáteční spoje jsou na tom lépe. Autobusová trasa vede buď přímo přes Horky, Svatý Mikuláš a Nové Dvory nebo s přestupem přes Čáslav.

Stejně tak z Tupadel do Kutné Hory jezdí první autobus před pátou a poslední v šest odpoledne. Překonat dvacetikilometrovou trasu trvá i s přestupem v Čáslavi téměř hodinu. A poslední odpolední autobus z Kutné Hory jede už v půl šesté.

Obyvatelé Tupadel si počkají

První ranní opouští Kutnou Horu ve čtvrt na šest a cestující musí absolvovat dva přestupy. Na další autobus si pak musí obyvatelé Tupadel počkat do čtvrt na jedenáct. Domů se dostanou například zaměstnanci z noční až před obědem.

Počet dopravních spojů zůstane stejný

„Od prvního září budou změny v jízdním řádu, ale nedojde na Kutnohorsku ani k navýšení, ani k rušení spojů. Změny budou jen v časech,“ uvedla Jana Váchalová z autobusové společnosti zajišťující dopravu na Kutnohorsku. Počet spojů tedy zůstane neměnný. Pokud se například dívka ze Zruče nad Sázavou rozhodne studovat na Střední pedagogické škole v Čáslavi, ať se připraví na brzké vstávání. Aby se dostala včas na výuku, musí z vlakového nádraží vyrazit už v šest hodin. Čeká ji přestup na autobus ve Zbraslavicích, na který má pouze pět minut. Pokud má vlak zpoždění, je možné, že jí autobus ujede. Pokud vše pojede podle jízdního řádu, dorazí studentka do Čáslavi v půl osmé. Autobus domů jí jede v půl druhé s přestupem v Kutné Hoře, kde si dívka čtyřicet minut počká na další spoj. Domů se dostane za dvě a čtvrt hodiny. Pokud má odpolední vyučování, do Zruče se vrátí vlakem až ve čtvrt na sedm.

Raději volí internát než dojíždění

Po náročném cestování musí napsat úkoly, naučit se na test či zkoušení a ráno v pět vstávat, aby opět jela za vzděláním. Komplikované dojíždění je také častým důvodem, proč studenti bydlí na internátech, ačkoli to mají do školy jen dvacet kilometrů.

V autobuse je dlouhá chvíle

Pokud tedy nevlastníte automobil nebo nemáte někoho, kdo by vás ochotně odvezl, musíte se smířit s tím, že bydlíte daleko od města a nastudovat jízdní řád. S sebou si do autobusu či vlaku mohou studenti vzít na zkrácení dlouhé chvíle učení nebo povinnou literaturu. Nekonečné cestování může cestujícím zpříjemnit kniha, časopis či Kutnohorský deník. Namísto stresující jízdy za volantem se můžete vzdělávat, kochat okolní krajinou nebo se seznámit s novými lidmi.

ZUZANA LEBDUŠKOVÁ