Pouť je pro většinu návštěvníků spojena s lidovou zábavou, atrakcemi, stánky, marcipánpovými srdci a praženými mandlemi. Tomu odpovídá i nedělní vyvrcholení té kácovské, tradiční tancovačkou, kde kapelu Šakalí dech, která řádila již v sobotu, vystřídá skupina Poprask.
Jen málokdo si ještě dnes vzpomene, na původní, duchovní smysl poutí. Tato událost byla původně spojována s postavou svatého Liberáta, světce, jehož ostatky si vyprosila na papeži někdejší majitelka zdejšího panství Anna Marie Toskánská, aby je v roce 1734 nechala slavnostně uložit v kostele Narození Panny Marie v Kácově. K tomuto hrobu putovali stovky let poutníci, vždy v neděli po sedmnáctém srpnu.
Jan Šmok
