„Lesní svážní cesta od kácovského nádraží je neprůjezdná. Zatarasily ji desítky stromů popadaných při nedávné vichřici,“ posteskla si Marie, jedna z organizátorek skautské pobytu v odlehlém údolíčku.

Cestu se zásobami do kuchyně a materiálem pro stavbu týpí po cestě kolem potoka si vedoucí museli nejdříve připravit.

„Přes vodu jsme vybudovali můstek. Osm chlapů tahalo kuláče na jeho stavbu,“ podotkl další dospělý s tím, že jejich dílo uneslo i zemědělský traktor.
„Potřebovali jsme posekat louku, abychom měli kde stany postavit. Ještě že jsou tady hodní lidé,“ vysvětlila organizátorka, která však při příjezdu se svým formanem na podmáčené louce se skrytými strouhami zapadla.

„To víte. Auto plně naložené až po střechu a přední náhon k tomu. Lidské síly k vyproštění nestačily, tak mě tahal traktor,“ připomenula s úsměvem. Polomy komplikují i běžné denní zásobování.

„Starší rádcové vyráží na nákupy do městečka pěšky,“ podotkla organizátorka s tím, že odrostlejší děti se v rolích rádců o skautský potěr i celý den starají, hrají si s nimi a vymýšlí jim úkoly.

„Malé děti nás přemluvily, že chtějí také spát v týpí. Očekávala jsem, že večer přilezou do chatky a zalezou na patro, kde mají ložnici, ale vydržely až do rána. Dokonce jsme jim dovolili rozdělat si uprostřed stanu ohníček, ale ani kouř a pavouci je nevyhnali,“ zasmála se Marie s tím, že se tábor osady Bílý Vlk naplno rozeběhl v sobotu, kdy dorazilo také jádro oddílu.