Radostná zpráva pro zastupitele a zejména pro současného starostu Jaroslava Buchala. Uplynulo dlouhých šest let, než se podařilo přesvědčit pochybovače obávající se převzetí zámku a s tím souvisejících nákladů o tom, že takový krok může a bude pro městys přínosem. Zejména v situaci, když hrozila neodkladná exekuce vypadaly úvahy o možnosti rekonstrukce a využívání nejcennější kulturní památky na území Kácova jako čirá utopie.

Začíná se blýskat na lepší časy

„Chodil jsem okolo zámku dnes a denně a pohled na neustávající chátrání krásné barokní stavby jsem nemohl dál snášet,“ vzpomíná starosta Buchal. Zpočátku byl ve své snaze osamocen, po určité době se mu ovšem dařilo získávat pro myšlenku převodu a rekonstrukce zámku další stoupence.

Nejdůležitějším momentem, který převážil misky vah na stranu prozámeckou, bylo patrně jednání s ministerskými úředníky. Ty se podařilo přesvědčit, že je rozumné dát kácovským ještě jednu šanci. Minulý rok si umazali Kácovští více jak padesát procent dluhu. Zbývající část se pak rozloží splátkovým kalendářem na dobu čtyř let. Teprve v tu chvíli bylo možno začít spřádat další plány na revitalizaci nejužšího historického jádra Kácova, které by bez vlastnictví zámku neměly smysl.

Domov důchodců nebo muzeum?

Úvahy o převzetí kácovského zámku byly pochopitelně od samého počátku doprovázeny otázkou jeho následného využití a v návaznosti s ostatními investicemi. „Je samozřejmé, že opravy samotného objektu zámku a k němu přiléhajících hospodářských budov musí být svázány i s opravami kácovského náměstí a přes něj vedoucí hlavní komunikace. Revitalizace je rozdělena do tří etap. Nejdříve opravíme silnici, tato část by měla být hotova letos v říjnu. Poté naváže projekt úpravy náměstí a třetí a poslední etapou bude oprava zámku,“ zamyslel se nad blízkou i vzdálenější budoucností Buchal.

Původní představa o využití barokních budov jako domova důchodců nebo léčebny se ukázala jako neživotná. V současném projektu připravovaném brněnskou fakultou architektury se počítá se vznikem Muzea Posázaví, které by zmapovalo celý tok i více než 480 obcí, které ji lemují. Okolo zámku a v prostoru náměstí potom vzniknou relaxační zóny, v plánu je i zámecká restaurace, kavárna, hotel a kašna na hlavním nádvoří.

„Když se na zámek podívám, vidím především spoustu práce, kterou bude ještě třeba udělat. Potom už je vlastně jedno, jestli bude v kácovském zámku muzeum nebo třeba hotel. Důležité je, aby výsledkem té hromady práce byl trvalý přínos pro celý městys,“ řekl František Veselý jeden ze stávajících obyvatel zámku v Kácově.

Jan Šmok