České muzeum stříbra na letošní rok připravilo cyklus dvanácti významných výročí města.

Prvním z nich je připomínka takzvaného tlustého groše, který nechal v roce 1508 vyrazit pro svého syna český král Vladislav II. Jagellonský.
„Tato čistě reprezentativní ražba byla patrně rozdávána u příležitosti královské korunovace teprve tříletého Ludvíka českým králem, která se uskutečnila 11. března 1509. Jedná se tak o vůbec první ražbu medailového charakteru v kutnohorské královské mincovně ve Vlašském dvoře,“ připomněl historik Českého muzea stříbra Josef Kremla.

Tlustý groš odpovídá v lícní straně kompozici pražských grošů, kdy ve středu mince je koruna a kolem ní dvojitý opis: WLADISLAVS ET LVDEVICVS REGES BOHEMIE. Rubní strana však nenese ani název měny (GROSSI PRAGENSES), ani českého lva. Zcela bez textu zobrazuje pouze poprsí českého patrona svatého Václava (na snímku).

Autorem těchto ražebních kolků je kutnohorský zlatník Hanuš (Hanzl). Jako řezač želez pracoval pro královské mincovny v Kutné Hoře a Praze a šlikovskou mincovnu v Jáchymově. Hanuš je tak autorem i nejstarších šlikovských tolarů.

Druhou velmi podobnou medailí je exemplář se shodným rubem – poprsí svatého Václava, ale na líci nese korunovaný štítek s českým lvem bez koruny a opisem SANCTUS VENCESLAUS DVX BO. Je nanejvýš pravděpodobné, že jejím autorem byl rovněž Hanuš z Řásné.

„Král Ludvík I. Jagellonský povýšil mistra Hanuše za věrné služby do vladyckého stavu a udělil mu predikát „z Řásné“. Stalo se tak královským majestátem vydaným roku 1523 v Olomouci,“ dodal Kremla. Hanuš z Řásné měl dva syny, starší Ludvík Karel z Řásné se stal horním hofmistrem a kutnohorským primasem, mladší syn Jiří starší z Řásné převzal po otci zlatnickou dílnu a stal se významným kutnohorským řezačem želez. „Celý rod však vymřel již v roce 1617,“ uzavřel Kremla.