Hrozbou je hlavně polomové dříví

Obavy z „brouka“ potvrdil i František Bálek, jednatel Kolínské lesní společnosti, která vlastní mimo jiné lesy v okolí Zbraslavic. Její porosty patřily na Kutnohorsku k nejhůře postiženým ničivou vichřicí z loňského června. Poškozeno v nich bylo dvacet tisíc kubických metrů dřeva, což odpovídá až neuvěřitelnému osminásobku roční těžby. Právě přítomnost popadaného dříví je asi nejnebezpečnějším faktorem, podporujícím rozvoj kůrovce.

Úklid porostů brzdí také situace na trhu

„Ze všeho nejdůležitější je pořádek v lese. Kůrovec se množí právě v těch stromech, které jsou polámané, popadané. Stává se také, že dříví se sice podaří uklidit, ale neprodá se. Cena je totiž špatná a krize se projevuje i v lesnictví. Leckomu tak leží dříví ještě na skládkách,“ uvedl Bálek. Ačkoliv se tedy v porostech jeho společnosti podařilo poškozené dříví včas odklidit i prodat a poničené plochy jsou dokonce už znovu zalesněny, nemá jistotu, že se náletu kůrovce vyhne. V okolních lesích patřících jiným vlastníkům totiž popadané dříví mnohdy stále zůstává.

Rozšíření kůrovce z těchto porostů se obává i Stanislav Peroutka, jednatel společnosti Městské lesy a rybníky Kutná Hora. „Nám se povedlo poškozené dříví včas zpracovat, odstranit a asanovat, ale je otázka, zda se totéž podařilo i okolním vlastníkům,“ není si jist.

Teplo a sucho situaci jen zhorší

Jak potvrdili Bálek i Peroutka, dalšími faktory, které nebezpečí kůrovcové kalamity posilují, jsou teplo a sucho. „V případě teplé sezony se může kůrovec rojit až v pěti generacích,“ připomněl možné nebezpečí Peroutka. Ten potvrdil i skutečnost, že také na Kutnohorsku brouk „vylétl“ asi o dva týdny dříve, než je běžné.