Tou nejdůležitější je v jejím případě ochota a dobrá vůle babičky, tedy matky Alice. „Maminka nám pomáhá opravdu vydatně,“ zdůraznila žena.

Rodina si nechala rok na rozhodnutí

Inciativa pro zmíněné řešení, tedy skloubení mateřské dovolené a docházení do zaměstnání na částečný úvazek, vzešla podle Chvojkové rovným dílem od zaměstnavatele i od ní samotné.

„Byla to vzájemná dohoda. Nechtěla jsem ztratit určitou pracovní kontinuitu. Zároveň zaměstnavatel vyslovil přání, abych se na pracovní pozici brzy vrátila. Domluvili jsme se na tom dokonce předběžně už před mateřskou,“ vysvětluje.

Nestalo se tak však hned. Tolik odvahy, aby do zaměstnání nastoupila bezprostředně po porodu, Alice přece jen neměla. Došlo k tomu až po roce. Navíc s manželem zvažovali více možností. Jednou z nich byla i varianta, že na rodičovské dovolené zůstane právě muž.

„Došli jsme ale k závěru, že bude výhodnějším a jednodušším řešením, když se do pracovního procesu na částečný úvazek vrátím. Velice oceňuji skutečnost, že mi to zaměstnavatel umožnil,“ podotkla žena. Zmíněným zaměstnavatelem je Česká spořitelna.

Vládní změny se jich moc nedotkly

A jak mladá rodina Chvojkových zvládá žít v době, kdy reformní kroky činí vrásky na čele některým sociálním vrstvám? Podle Alice se pro ni a její blízké s nástupem reforem příliš nezměnilo.

„Od státu mám jen rodičovský plat, na další přídavky ani nárok nemáme,“ říká.

Vzhledem k tomu, že byla doma s dcerou jen jeden rok, mohla si podle svých slov vybírat pouze mezi dvěma způsoby čerpání platu, tedy „klasickým“ a „pomalejším“.

„Vybrali jsme si ten klasický způsob. A na něm se s reformami nic nezměnilo. Dostávám vlastně stejnou částku, jako před nimi. Takže změny se mě v podstatě nedotkly,“ poznamenala mladá žena.