To jsou nové povinnosti myslivců, na nichž se dohodli zástupci Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) a Státní veterinární správy (SVS ČR) již před více než měsícem.

„V našem regionu naštěstí ptačí chřipka zatím nezahrozila, takže se nás ani netýkají nějaká zvláštní opatření,“ podotkl předseda Okresního mysliveckého spolku v Kutné Hoře Jaroslav Syrový.

Podle mluvčího ČMMJ Jiřího Šilhy už myslivci přistoupili k realizaci dohody o spolupráci z 6. června, kdy se zavázali, že v případě potvrzení aviární influenzy budou nápomocni při plnění úkolů stanovených mimořádnými veterinárními opatřeními, například sběru uhynulých ptáků, pomoci při soupisu zvířat nebo utrácení v ochranných pásmech a pásmech dozoru, v případě potřeby i v dalších pásmech s omezením.

Myslivci mají úkol pomáhat při prevenci ptačí chřipky

O monitoringu volně žijících ptáků se Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) dohodla se Státní veterinární správou. „Myslivci jsou upozorněni formou dopisu. Dostali kopie smlouvy o spolupráci s veterinární správou a ta se ještě na každé myslivecké sdružení obrací. Mohou ale lokálně vzniknout informační zpoždění,“ uvedl mluvčí ČMMJ Jiří Šilha.

Ne všichni myslivci jsou ale dohodou nadšeni. Někteří z nich berou monitoring jako povinnost navíc. Kromě toho zazněl také názor, že ne všichni členové jednotlivých mysliveckých spolků dokáží rozeznat zdravotní stav ptáků.

„Myslím si, že každý myslivec si musí postěžovat do vlastních řad, ale kdybychom to měli porovnat s obecným vzorkem populace, myslivec tomu rozumí vždy o třídu lépe než ostatní,“ oponoval mluvčí ČMMJ. To potvrdil i předseda Mysliveckého spolku Kutná Hora Jaroslav Syrový. „Na venkově lidé zpravidla sami při setkání s uhynulým zvířetem, ať už ptákem či savcem, přicházejí za myslivcem, který se o další osud zdechliny postará,“ uvedl.

„Díky tomu, že se denně pohybují v terénu, mohou myslivci zprávu o úhynu velmi rychle přenést k veterinární správě,“ doplnil Šilha. To se osvědčilo i v minulých obdobích. Zejména při krocích na likvidaci vztekliny, realizaci opatřeních proti klasickému moru prasat a výskytu trichinelózy. Pokud však jednotlivci nebudou podle dohody spolupracovat, nehrozí jim za to žádné sankce.

„Může se stát, že se toho někdo nebude chtít zúčastnit, ale pořád mají spolky dostatečně širokou základnu, aby tu povinnost vůči veterinární správě zajistili. Nemůžeme to jednotlivým členům nebo spolkům nakázat, nebo dokonce penalizovat. Organizujeme totiž pouze činnost,“ dodal Jiří Šilha.
Veterinární správa myslivce o monitorování volně žijícího ptactva opakovaně informuje.

 

 

Ptačí chřipce v chovech má předejít pohotovostní plán

Ten stanovuje některé změny v chování zvířat při podezření z nebezpečné nákazy:

- výrazný pokles příjmu krmiva zvířat

- změna příjmu vody (zvýšení, snížení)

- změna chování (např. odmítání pohybu, apatie, zaujímání neobvyklých postojů, houfování, zvýšené slinění)

- výrazné snížení užitkovosti

- zvýšený výskyt průjmů (i krvavých)

- zvýšení úhynu

- neobvyklý výskyt kožních změn (puchýře, skvrny, krváceniny…)