V Kotelně najdou tito lidé prostor k seberealizaci a mohou využít poradenských služeb.

Prvotní impuls, který v loňském roce vedl ke vzniku tohoto klubu, však s drogovou závislostí spojitost měl. Problémem, který ve městě nabyl nečekaných rozměrů, bylo totiž rozšíření návyku čichání toluenu mezi mládeží. Právě díky klubu Kotelna se ve Zruči tento nešvar podařilo omezit. „V současnosti jsou nejrozšířenější drogou alkohol a cigarety,“ uvedl vedoucí zmíněného klubu Tomáš Žák s tím, že u mládeže se nedá mluvit o pravé závislosti, jako spíše o experimentování. A to i u školních dětí. Podle Žáka začínají děti s alkoholem v deváté třídě. Kouření je dokonce nešvarem ještě mladších školáků. „Začínají s ním už třináctiletí,“ podotkl Žák.

Klub Kotelna má čtyři zaměstnance. Jak říká jeho vedoucí, provoz klubu by se neobešel bez finanční pomoci státních a evropských orgánů. „Ani samotné město by na financování provozu nestačilo,“ uvedl.

A jak je to v nízkoprahovém klubu se zpětnou vazbou? „Jen málokdy se stane, že se ozve některý z lidí, kteří u nás byli. Bohužel se tak nedozvíme, zda se mu daří dobře nebo zda se třeba léčí ze závislosti, či snad jestli nedošlo k nějaké tragédii,“ říká Žák.

Na Kutnohorsku fungují kromě Kotelny i další nízkoprahové kluby. Podobné zaměření má například klub Maják v Kutné Hoře, jehož klienty tvoří však především romská mládež.

Takzvané nízkoprahové kluby jsou pouze preventivními zařízeními. Mají však kontakt na léčebny a podobná zařízení, které poskytují pomoc již přímo lidem, kteří do problému „spadli“.

Centrem většího významu, které nefunguje již jen jako nízkoprahové, je pro Kutnohorsko kolínské K–centrum, provozované občanským sdružením Prostor.