Změna je život

Můj vztah k K. N. Novotnému byl osudový. Přijal mě do učení jako typografa – sazeče písma. Ovšem při nástupu dal přednost jinému učni a mě přeřadil do strojovny, jako učně tiskaře. V tomto přesunu na jiné řemeslo byla šťastná náhoda a osud, který mě doprovázel na mojí životní pouti.

Nemohu zapomenout

Nejen, že jsem se jako tiskař podílel na jeho tvorbě básní, ale v májových dnech v roce 1945 při opětném setkání v tiskárně Antonína Nováka, jsem ještě za přítomnosti německých vojáků tiskl jeho noviny Slovan, podle vzoru K. H. Borovského.

V roce 1950 po nástupu základní vojenské služby v Plzni jsem byl po pořadových cvičeních a zařazení k těžkému kulometu povolán na divizní velitelství zařídit provoz tiskárny k tisku týdeníku ZA VLAST. S několika dalšími odborníky včetně vojáků redaktorů z Obrany lidu jsme úkol splnili přesunem zařízení ze zavřených menších tiskáren v Plzni a Karlových Varech.

Osudový přesun učně tiskaře pokračoval tím, že jsem v Kutné Hoře v roce 1988 zprovoznil se synem, také typografem Okresního podniku služeb, a po sametové revoluci ji odkoupil a přestěhoval podnik do Červených Janovic.

Dnes by byl celebrita

K. N. Novotný byl osobností města. Občané jej znali a potkávali s černým širokým kloboukem, černou stužkou, nebo motýlkem místo kravaty a většinou v tmavých šatech. Byl milovníkem psů a členem kynologického kroužku, dlouholetým prvorepublikovým sociálním demokratem až do sloučení s KSČ. Tato vzpomínka, nechť jsou poděkování za jeho hřejivá slova v jeho verších, které knižně vydalo v roce 1976 Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze pod názvem Krajiny na dlani.

A ještě zajímavost

Náhodná a vzácná shoda čísel v datech. K. N. Novotný se narodil 1. máje 1907, rok poté, co americké ženy protestovaly za svá práva a na jejich počest je den pracovního klidu a 11. září při jeho úmrtí v roce 1970 o 31 let později provedli teroristé v USA nálet na obchodní centrum v New Yorku.