Květa Němcová, starostka Zbýšova, jenž ve svých osmi osadách vlastní velké množství rybníků, z nichž největší, Zbýšovský, dosahuje plochy jedenácti hektarů, považuje za ideální řešení pronajmutí těchto ploch. „Jelikož nemáme člověka, který by obhospodařoval rybníky a zase tak dalece rybářství nerozumíme, tak devadesát procent rybníků ve vlastnictví obce máme pronajatých,“ říká. Důvodem zřejmě není ani tolik finanční výtěžek z pronájmu, který nepředstavuje žádnou horentní sumu, ale právě fakt, že obci odpadá starost o vodní plochu i její okolí.

Jedinou vodní plochou na území Zbýšova, o kterou se stará přímo obec, je rybník v Krchlebské Lhotě. „Jeho přítok nevyžaduje úpravy a o břehy se staráme prostřednictvím veřejně prospěšných pracovníků,“ popsala starostka.

Rybníky mají ve svém majetku také Uhlířské Janovice. „Záleží na tom, jakou má rybník polohu v obci, jestli slouží jako požární nádrž, zdroj vody a podobně,“ vyjmenoval tamní starosta Jiří Buchta. Osobně vidí také spíš nevýhody, plynoucí obci z vlastnictví rybníka. „Kdybychom chtěli jako město na rybníce hospodařit, museli bychom tam mít hospodáře, který se bude starat o to, aby rybník městu vydělával,“ připomněl Buchta. „Navíc podle mých informací na rozdíl od rybářské organizace nemá obec nárok na dotaci na zarybnění rybníka,“ dodal. Vidí ale i některé výhody. „Pokud se jedná o rybník, který je vhodný k letnímu koupání, je to samozřejmě docela výhoda,“ řekl.

Úkol, který před obec či město vlastnictví rybníka vždy jednou za čas staví, je jeho odbahnění. Každá taková nádrž se totiž postupně zanáší bahnem a tak se zmenšuje její objem. Kdyby se majitel o odstranění bahnitých nánosů včas nepostaral, hrozil by nádrži i zánik.

Odstranění bahna bývá však velice nákladná záležitost. „Zhruba to vychází kolem dvou milionů na hektar,“ řekl jednatel společnosti Městské lesy a rybníky Kutná Hora Stanislav Peroutka.

Obce neufinancují odbahnění

Menší obce tedy často nemají šanci takovou akci ufinancovat. Je to například právě případ Zbýšova. „Nabídka na odbahnění rybníka ve Zbýšově, kterou jsme obdrželi, obnášela náklady téměř padesát milionů korun. V takovém případě by náš rozpočet neunesl ani tu nejmenší spoluúčast,“ posteskla si Květa Němcová. Obec ale nehází „flintu do žita“. „Doslechli jsme se o dotačních titulech, kde je dotace téměř stoprocentní. Pokud by se podařilo takovou dotaci získat, začali bychom s některým z těch menších rybníků,“ prozradila starostka. Ani pak ale ještě není jisté, zda se podaří odbahnit rybník ve Zbýšově. „Jak vím, tak podmínkou dotací bývalo, aby obec měla vybudovanou splaškovou kanalizaci, což my nemáme,“ dodala Němcová s tím, že k případnému podání žádosti o dotaci obec přistoupí teprve tehdy, podaří – li se vybudovat splaškovou kanalizaci.

V Uhlířských Janovicích se v minulém volebním období uskutečnila revitalizace rybníka Hořejší a potoka, který jej napájí, jejíž součástí bylo i odbahnění. Celá akce vyšla na více než devět milionů korun, přičemž dotace ze Státního fondu životního prostředí činila přibližně osm milionů korun.