Tábořiště se nacházelo v nádherné přírodě v blízkosti Bavorské hranice v údolí Javořího potoka u malé vodní nádrže sloužící také k plavení dřeva. Ta byla samozřejmě využívána také ke koupání táborníků. Voda byla nádherně čistá, ale také dosti chladná, a tak značně osvěžující zvláště v parných letních dnech.

Stany byly postaveny na malé loučce a to na podsadách sestavených na místě z krajinek dodaných firmou Fr. Zátka ze Sušice, zabývající se zpracováním ovoce a lesních plodin. Tato firma také zajistila dopravu celého oddílu z Kutné Hory až na tábořiště a po skončení tábora také domů. Také zajišťovala zásobování tábora potravinami, poněvadž se tábořiště nacházelo v odlehlé, zato však téměř panenské části Šumavy. Na oplátku sbírali tito skautíci po dobu dvou týdnů vždy dopoledne borůvky pomocí hřebenů, aby to bylo snadnější. Borůvek bylo dost, a tak byly obě strany spokojeny. Ostatní čas a další dva týdny věnovali již jen své činnosti. Počasí, jak pamětníci znají, bylo v roce 1947 velice teplé a suché, a tak se táboření vydařilo ke spokojenosti všech členů tábora a ve zdraví se vrátili domů. Dodnes na tyto krásné dny vzpomínají a také proto se rozhodli někteří z bývalých členů a účastníků tohoto tábora k tomu, že počátkem července 2007 navštíví své bývalé tábořiště na Javořím potoce.

Dík patří i té firmě, která jim usnadnila dopravu i zásobování na tak odlehlém místě, kam se po několik desetiletí nedostala lidská noha pro uzavření tohoto prostoru.

Tábor v té době navštívil také známý fotograf skaut Ladislav Sitenský, který z tohoto tábora použil několik fotografií do své obrázkové publikace „SE SKAUTSKÝM POZDRAVEM“ vydané před několika lety.