Klub Vodníček plave pod záštitou dětského pediatra Bohuslava Procházky. Kdy jste dostala nápad, abyste se věnovala tomuto povolání? Kdy jste založila klub Vodníček?
Vodníček vznikl v roce 2004, k vodě jsem měla vždy velmi kladný vztah. A protože mám ráda děti, už byl jen krůček ke zrealizování činnosti, kterou teď již třetím rokem úspěšně provozuji. Chci a snažím se, aby všichni klienti byli spokojení, vycházím jim maximálně vstříc.

Co jste dělala před tím?Vždycky jsem byla tak trochu „namočená“ stále jednou nohou ve vodě. Začínala jsem jako vodní záchranář - plavčík, junior a zároveň studovala se zaměřením na humanitní vědy. Po dokončení studia a všech nutných profi vyškolení v této oblasti s mnoha hodinami praxe a s mnoha hodinami sama na sobě už jsem se střemhlav vrhla do této krásné činnosti, které snad ani nemůžu říkat práce. I když náročná je velice.

Baví vás to?
Mám to štěstí, že svou práci beru jako poslání a baví mě. Moc. Je to krásná práce, která dokáže pěkně dobít baterky. Ale i naopak je vybít.

Kdo může přijít do klubu Vodníček?
Všechny děti, které jsou zdravé, mohou začít plavat. Dokonce i děti s nějakým handicapem. V takových případech je nutná konzultace s odborným lékařem. Je jednodušší začít, když je dítě hodně malé, dokud se ještě nestačilo naučit mít strach z vody. Ale není problém začít s plaváním, i když je dítě starší. Začít můžete kdykoliv, nikdy není pozdě. Skupinová struktura dělá zázraky a motivuje dítě, aby udrželo úroveň s vrstevníky.

Kolik chodí rodičů? Jak jsou spokojeni? Co děti učíte?
Rodičů stále přibývá a přicházejí i tatínkové. U nás v Kutné Hoře, Kolíně i Čáslavi jsou naprosto senzační a všechny je moc chválím, to platí samozřejmě i pro maminky. Mýty se boří a tatínkové rychle pochopili, jak činnost ve vodě dokáže rodinu spojit.

Kdo vede kurzy a co musí znát?
Kurzy vede profesionálně vyškolená instruktorka nebo porodní asistentka, která má odborné znalosti v tomto oboru. Musí umět poskytnout první pomoc dětem i dospělým, musí mít lékařské znalosti a znát základy vývoje dětí, aby dokázala správně informovat rodiče. Správné prvky musí být vždy v souladu s psychomotorickým vývojem dítěte. Dále musí znát správné hygienické zásady a mít přehled o kvalitě vody v každém středisku, kde plave náš klub.

Když se dítěti nechce do vody, mají ho rodiče nutit?
Rodiče by si měli uvědomit, že budou-li své děti do plavání nutit, napáchají více škody, než užitku. Proces učení by měl být naplněn radostí, klidem a smíchem. Plavecké programy by měly ctít dítě jako samostatného jedince s pocity a emocemi. Děti se ve společnosti svých rodičů, jako spoluučitelů, a svých vrstevníků naučí mít rády vodu a budou k ní mít důvěru. Pokroky dítěte v plavání závisí na tom, jak často se rodiče dítěti v tomto směru věnují.

Co rodiče? Jakou mají představu o plavání?Někdy mají rodiče představu, že jejich miminko přeplave kraulem bazén během několika kurzů - to je pro ně plavání. Z pozice děťátka je plavání to, že se dokáže volně pohybovat ve vodě bez cizí pomoci, vlastními silami. Ze začátku jenom na velmi krátké vzdálenosti. Malé děti hlavně kopáním nožiček. Děti, které pokračují v pravidelném cvičení ve vodě, postupně začnou přidávat správné plavecké pohyby.

Co potápění? Nemají rodiče obavy? Jak to snáší děti?
Asi tak do šestého měsíce mají děti podmíněný reflex, zatajení dechu. Na tento primitivní reflex se snažíme plynule a nenásilně navázat ve vodním prostředí vhodnou metodikou. Nebuďte překvapeni, když se dítě, které prošlo tvrdou školou, nebude chtít k vodě ani přiblížit. Trpělivost a maximální podpora ze strany rodičů umožní, že dítě obnoví své získané dovednosti mnohem rychleji. Některé děti jsou opatrné ve všem. Mají strach z nových situací, nebo lidí.

 

Vlasta Dlouhá

- Narodila se 4. července 1976 a žije se svým přítelem Romanem Burešem v Kutné Hoře.
- Klub Vodníček úspěšně provozuje již třetím rokem.
- Vlastní děti zatím nemá, ale do budoucna plánuje.
- Kromě plavání ji baví jízda na kole, běh, fitness