„Vůbec jsem to netušil,“ reagoval příjemně překvapený Milan Jambor z Čáslavi. Na svých pozemcích ošetřuje přibižně pětadvacet hektarů zeleniny včetně několika tisíc kusů rajčat. Dotaci velmi vítá, protože produkce této plodiny je podle něj stále náročnější. „Z pěstování se pomalu stává věda. Rajčata třeba vůbec neděláme venku, ale pouze ve fóliovnících. Používáme kapkovou závlahu, živné roztoky, mulčovací fólie a další vymoženosti, abychom dosáhli kvality, požadované na trhu,“ vysvětlil soukromý zemědělec. Jak uvedl, dosud žádné zvláštní státní ani evropské dotace nevyužíval. „Podle mého názoru se to vyplatí spíše větším podnikům. Čerpání dotací s sebou totiž přináší další náklady. Podnikatel musí vše evidovat, provádět pravidelné rozbory půdy a podobně,“ dodal.

Jenomže právě větší zemědělské společnosti se produkcí rajčat zabývají jen výjimečně. „Nepěstujeme je. Tuto plodinu najdete spíše u menších soukromníků, zelinářů,“ potvrdil i Miroslav Pospíšil, hlavní agronom Zemědělského obchodního družstva Kačina.

Unie přitom zmíněnou podporu původně ani udělit nechtěla. V rámci reformy evropského zemědělství by se totiž dotace měly do budoucna oddělit od množství produkce a vztahovat se už jen jako jednotná platba k ploše. Tento finanční příspěvek tak v České republice ze všech pěstitelů získají právě pouze pěstitelé rajčat.