Jaké máte záměry v Kutné Hoře?

Kutná Hora patří mezi ty dvousetmilionové nemocnice, co se týká ročního obratu. Takové zařízení jsem již vlastnil v Plzni. Ty zkušenosti jsou téměř identické.

Z kutnohorské nemocnice se musí do roka, roka a půl stát prosperibilní zařízení, pokud se věci budou dělat tak, jak se dělat mají a v platných relacích, které pojišťovna hradí.

Jak se vypořádáte s více než dvoumilionovou měsíční dotací, kterou zařízení dosud potřebovalo?

Nesouhlasím s tím, že nemocnice, aby mohla existovat potřebuje měsíčně dva a půl milionu na dotace. Teď je potřebuje, protože je to pro ně příjemné, říci starosto dej. Lépe se to dělá, když se nemusí šetřit než když se šetřit musí.

 

Jak by měl fungovat nadační fond vsouvislosti shospodařením nemocnice?

Chmelík: Je to záležitost, kterou jsme nabídli. Není řečeno, že se musí zřizovat. Máme stím dobré zkušenosti. Jsme připraveni do něj vkládat určitou část prostředků, procento ze zisků. Je otevřen všem subjektům, nejen městu Kutná Hora. Je to dobrovolná záležitost, která je otevřená i soukromým subjektům. Peníze do něj vložené budou účelově vynaložené.

Řehák: Majoritu by tam mělo město. Oni budou rozhodovat, kam se ty peníze dají.

Očekáváte tedy omezení té méně lukrativní péče?

Nejsem v této chvíli zodpovědný říci, jestli se něco bude omezovat a jak. Základní věc je co nejrychleji dosáhnout souladu mezi příjmy a výdaji. Nevím, zdali se plýtvá, zda jsou nasmlouvány věci, tak jak by být měly. O tom bychom si mohli konkrétněji pohovořit za měsíc.

 

Jak vidíte výhledově zachování porodnice a gynekologie?

Řehák: Toto jsme prožívali i vNymburce, kde měli těch porodů ještě více. Souvisí to i sdemografickým vývojem, o který je nutné se opřít. Budeme bojovat o svoji práci. Máme snahu, aby ta nemocnice toho dělala, co nejvíce. Ten provoz jedeme na svoje riziko, za svoje peníze.

 

Často se vsouvislosti skutnohorskou nemocnicí a propadem vhospodaření mluvilo o nedostatečných úhradách od pojišťoven. Má tento systém takový vliv?

Chmelík: Vsoučasném úhradovém systému, kdy pojišťovna proplácí paušál, tak se musíte pohybovat vrozsahu devadesát až sto tři procent péče, kterou jste poskytovali vpředchozím referenčním období. Toto dostáváte od pojišťoven proplaceno.

Tady je problém nemocnic podobného typu, které jsou vrámci počítačového vybavení dlouhodobě podfinancované. Jakákoli chyba ve směru na pojišťovnu vám ty dávky vrací a deformuje se tím ten paušál. Chceme začít tím, že budeme mít ty dávky vpořádku. VNymburce, kde jsem působil, se to podařilo během dvou měsíců. Chybovost se snížila. Ty peníze dostanete, pokud máte tu dávku vpořádku.

Každý nový výkon a tato nemocnice má řadu těch, co nemá správně nasmlouvané, je třeba najít ten prostor, skulinu. Neříkám, že to bude proces jednoduchý a krátký.

Jaké budou tedy zásadní kroky, které hodláte podniknout?

Chmelík: První investice půjdou do informačního systému.

Řehák: Budeme jednat s ministerstvem a pojišťovnami o oddělení gynpor a s tím související péče o miminka.

Vždy existuje alternativa, že se společnosti nepovede. Co bude pak s nemocnicí dál?

Znova by muselo město všechno nasmlouvat. Za námi by zůstaly dluhy.

Jak vnímáte ten fakt, že tady na ploše několika desítek kilometrů působí tři nemocnice?

Bereme to jako fakt, se kterým se musíme vyrovnat. Ten prostor pro kutnohorskou nemocnici tu jednoznačně je. V tom systému úhrad na sebe žádná nemocnice nemůže vzít tu starost o celý region, protože na to prostě nebude mít peníze.

Vnímám to pozitivně. Je tu konkurence, kdo bude lepší, tak toho bude mít více. Čáslav se relativně dobře profiluje. Myslím, že Kutná Hora si bude muset najít ten svůj prostor. Budeme ji chtít zviditelnit.

Počítám s podporou čáslavské nemocnice v nemocničním informačním systému, tam jsou daleko. I Kutnohorští budou muset vyrazit někam na zkušenou. Rozhodně to nevnímám jako nenávist.