Chtěl jste být jako malý popelářem?
Popelářem jsem být nechtěl, ale chtěl jsem být stavařem.
Jakým jste byl studentem?
Myslím si, že pečlivým.
Pamatujete si, kdy jste se rozhodl, že se stanete lékařem?
(zamyslí se) Bylo to až ke konci gymnázia, až na poslední chvíli. Moji rodiče ani jejich rodiče ve zdravotnictví nepracovali, ale ve vzdálenější rodině jsme měli hodně lékařů.
Kdo vás v životě nejvíce ovlivnil?
Určitě to byli rodiče.
A v medicíně?
Největší vliv na mě měl můj první primář Smetana.
Čím vás primář Smetana ovlivnil nejvíce?
Přístupem k lidem, k pacientům, přístupem k nám jako k podřízeným, technikou operování. To byla ukázka profesionality a lidskosti, byť jsem měl později k postupu či typu operace své výhrady, ale výjimečně. Samozřejmě si každý vytváří svůj názor a má už své zkušenosti.
Na kolika místech v současnosti působíte jako ortoped?
Mám dvě soukromé ortopedické ordinace. Jedna je v Kutné Hoře a druhá v Čáslavi a operoval jsem se svým kolegou doktorem Balíkem od roku devadesát pět v Kutné Hoře a pak čím dál častěji i v Čáslavi, ale od ledna nám neumožnili operovat endoprotézy kyčlí, které jsme v Čáslavi dělali, tak jsem začal od konce dubna pracovat na ortopedickém sále v Kolíně.
Jak to časově stíháte?
No, dá se to.
Bolest kloubů a páteře trápí čím dál více lidí, kde vidíte jako ortoped chybu?
S bolestmi přichází čím dál více mladších lidí. Trápí je bolesti kloubů a páteře a je to dané nízkou odolností mladé generace vůči zátěži. Všechno jde rychleji, více se sportuje, takže se více riskuje. Lidé jdou nad mez, kterou nejsou schopni zvládnout, z čehož vzniká více úrazů a hlavně je to životospráva, protože plno lidí se málo pohybuje nebo dělají sport nepravidelně a nárazově, což také poškozuje organizmus.
Co radíte preventivně pacientům?
Udržovat si patřičnou hmotnost, sportovat přiměřeně věku a s určitou pravidelností. Když jsem se před deseti lety učil na atestaci, tak jsem měl velké problémy s hrudní páteří. Začal jsem jíst Brufeny a páteř mě bolela ve dne v noci, tak jsem si domů pořídil posilovací stroj a začal na něm cvičit, začal jsem jezdit na rotopedu a po šesti týdnech bolesti ustaly. I když dneska operujeme a vše děláme ve stoje v předklonu, takže je páteř hodně zatěžovaná, tak o ní vím, ale nemusím to léčit Brufenem nebo obdobným lékem. Velkým řešením je věnovat se sobě, najít si čas.
Nejste tedy případ, jak se obrazně říká, že kážete vodu a sám pijete víno?
Ne, posledních deset let určitě ne. Každý po čtyřicítce zjistí, že klouby a záda začnou bolet a když pro to nic člověk neudělá, tak je pak častým návštěvníkem lékaře a zkonzumuje velké množství léků, což ke zdraví nepřispěje.
Osm let děláte v Kutné hoře lektora a poradce v hodinách zdravotního cvičení Karly Fialové. Co byste cvičícím vytkl a za co naopak pochválil?
Vždycky jsem většinou chválil, protože je obdivuhodné, když si cvičící najdou čas, jinak nebylo moc co vytýkat, spíše obdivovat. Jedinou výtku jsem měl a paní Fialová to ví, že plno žen mělo klasické cvičky. A to si myslím, že není vůbec vhodná obuv, natož na cvičení. Jako ortoped bych tuto botu zakázal.
Máte hodně pacientů?
Mohu říct, že za rok ošetřím přibližně deset tisíc návštěv.
Myslíte si, že jsou dnes lidé citlivější na bolest než dříve?
Převážně ano. Myslím, že lidé snášejí hůř bolest a nechtějí trpět, nechtějí, aby je něco bolelo. Nejjednodušší je ne pro to něco udělat, ale jít k doktorovi a nechat si napsat prášky.
Ortoped, který zdolal Mont Blanc
Vy osobně doporučujete raději pacientům léky nebo volíte pohyb?
Kombinaci, protože když už sem jdou a mají nějaké problémy, které už sami zkoušeli léčit, tak se v těchto případech už bez léků neobejdu.
Jaký je váš názor na alternativní přístupy?
Určitě to má něco do sebe, já to neodsuzuji. Moc nevěřím homeopatii, protože jsem ji na sobě vyzkoušel a nikdy to na mně nefungovalo. Akupunktura, chladová léčba a další jiné metody mají určité opodstatnění, protože každý člověk je vnímavý na něco jiného. Jestliže přijde pacient a řekne, že v žádném případě nechce užívat léky, tak proč bych mu je nutil, takže když zvolí další část odvětví medicíny a léčení, tak to je jedině správně.
Využíváte ve své ordinaci nějakou alternativní metodu léčby?
Nevím, jestli se tomu dá říct alternativní přístup, ale využívám radiální rázovou vlnu, což je metoda, která se využívá na léčbu ostruh a tenisových loktů. S tím mám dobré zkušenosti, jelikož to má vysoké procento účinnosti bez vedlejších účinky.
Vaši pacienti se musí často překonávat. Byla někdy chvíle, kdy jste se i vy sám musel překonat?
Překonal jsem se v roce 1999, kdy jsme si se spolužáky z medicíny řekli, že už nám bude čtyřicet a musíme taky něco dokázat. Naplánovali jsme si cestu na Mont Blanc. Začal jsem před tím trochu trénovat, běhat. Byli jsme čtyři a vylezli jsme Mont Blanc po ledovci na lanech s mačkami, což byl největší zážitek a já byl na sebe pyšný.
Kdybyste si mohl vybrat, jaké povolání byste na jeden den vyzkoušel?
(dlouze se zamyslí) Nad tím jsem nikdy nepřemýšlel, protože mě moje povolání baví, jsme spokojený, mám plno práce a pacientů, což mě těší, takže jsem nikdy nepřemýšlel, jestli bych chtěl dělat něco nového. Mám rád, když přijdu do truhlářské dílny, kde voní dřevo, tak by mě možná bavilo, kdybych se naučil pracovat se dřevem. To je krásná práce.
Takže kdybyste se vrátil zpět na gymnázium, rozhodl byste se opět pro dráhu ortopeda?
Kdybych věděl, že ten život bude probíhat tak, jak probíhá teď a že docílím toho, čeho jsem docílil, tak bych se rozhodl stejně.
Je nějaké místo na světě, které vás láká?
Moc zemí jsem nenavštívil, ale mám rád Chorvatsko. Často jsme tam jezdili k moři, ale chtěl bych někdy podívat na Nový Zéland kvůli přírodě.
A chtěl byste tam zůstat nebo by vám chyběla práce?
Myslím, že bych si určitě nějaké koníčky našel a bez práce bych si časem život asi také dokázal představit, ale už vím, že když odjedu do Chorvatska a potom se po deseti dnech vracím domů, že bych tam asi nikdy nezůstal a vrátil se pokaždé.
ZUZANA LEBDUŠKOVÁ
