S rodinou vlastní Ringelland, kde mají kromě dikobrazů také lvy, tygry, hrocha a celou řadu jiných zvířat, se kterými pořádají pravidelná vystoupení.

Přihlásil jste se do soutěže sám?
Ne, ne. Do soutěže mne přihlásili moji známí, kteří mají agenturu. Sháněli artisty a drezéry pro tuto soutěž. Moje vystupování s dikobrazy se jim zdálo zajímavé. Nejprve jsem jejich nabídku odmítl, ale nakonec jsem se nechal přemluvit.

Proč jste si vybral vystupování právě s těmito zvířaty?
Dikobrazi jsou nejsnadnější na transportování. Dovézt do pražského Hudebního divadla v Karlín, kde se soutěžilo, třeba lvy nebo hrocha, by nebylo nic jednoduchého. Přemýšlel jsem o tom, že bych vystupoval se lvy, ale bylo by to složité. Na obrazovce vypadal prostor pro účinkující veliký, ale ve skutečnosti byl hodně omezený. Postavit tam velkou klec by nebylo jenom tak.

Mají lidé možnost vidět vaše vystoupení se cvičenými dikobrazy také jinde než u vás v Ringellandu?
Ano. Ve školách. Tam také kromě vystupování nabízím i to, že o nich povídám. Je to vlastně i v rámci výuky. Jako absolvent přírodovědecké fakulty bych o nich mohl ledacos vyprávět.

Co všechno dikobrazi zvládnou?
Jsou to hlodavci a v přírodě žijí v přírodních labyrintech. Proto jsem i jejich výcvik směřoval tímto směrem. Nejsou to žádné složité prvky, které by je nějak omezovaly. Přechází kladinku, dokáží tlačit před sebou lehoučký váleček, prochází slalomem, přeskakují a podlézají bariéry a další.

Jak se dikobrazi jmenují a jak je máte dlouho?
Pichláčka mám čtrnáct let. Bodlinka je šestiletá. Mám od nich loňské mládě jménem Jehlička a také předloňská mláďata.

Byl jejich výcvik složitý?
Nesložitější bylo získat si jejich důvěru. Dikobrazi se v přírodě odchytí podběrákem, strčí je do transportky a odvezou do zoologické zahrady. Nikdo se jejich výcvikem nezabývá. Ti moji jsou také odchycení a o člověku tedy neměli zrovna dobré mínění. Mým prvním úkolem bylo navázat s nimi kontakt. V jejich ubikaci jsem si k nim lehl, zmenšil jsem tak svůj objem a čekal jsem, až přijdou za mnou. Než si na mě zvykli, trvalo přibližně dva měsíce. Potom už šel výcvik rychle. Jsou to velice inteligentní zvířata.

Proč jste se rozhodl vycvičit právě dikobrazy?
Už je to tak dvacet let, co moje maminka zachránila jedno jejich mládě. Starala se o ně a ono si na ni zvyklo. Chodilo za ní jako pejsek. Viděli jsme, že to jsou chytrá zvířata. Cvičit tahle zvířata byl krok do neznáma. Nikdo se výcvikem dikobrazů nezabýval. Všechno, co jsem s nimi dělal, bylo způsobem pokus – omyl. V České republice jsme jediní, kdo dikobrazy cvičí. O nikom jiném nevím.

V Talentmanii vystupoval i váš devítiletý syn Tomáš. On zaujal porotu svým zpěvem, vy s dikobrazy ne. Jak jste nesl, že jste nepostoupil?
Jsem rád, že se syn chytil, a určitě mě nemrzí, že jsem nepostoupil. Nyní už Tomáš postoupil do semifinále. To se bude vysílat v televizi na živo někdy začátkem října.