Někdo může mít z tohoto záměru pocit, že se zvířatům věnuje více pozornosti a péče než lidem. Jak se na to díváte?
Měli bychom se k nim chovat jako citlivým živým tvorům s duší.

Proč právě lokalitu u hřbitova Všech svatých vidíte jako vhodnou?
Ty pozemky, které získalo město od arciděkanství v tomto místě, jsou nevyužitelné. Na pozemky je stavební uzávěra z důvodu viničních tratí. Pozemky lze tudíž využít pouze jako sad, vinice nebo klasická orná půda. Jakékoliv stavby nebo komerční využití jsou na pozemcích zakázány. Pietní místo by tak splňovalo ekologické využití pozemků, včetně ochranného pásma hřbitova.
Je to kamenitá půda, kde nedá se nic pěstovat, k čemuž se vyjádřili i zástupci vinařů a sadařů z Kutné Hory.
Navíc na pozemek není kromě úvozové cesty jiný přístup než právě ze hřbitova.
Když se plocha nechá ležet ladem, tak bude zarůstat a bude hrozit, že tam vzniknou černé skládky. Bude to horší, než kdyby se pozemky využilo takto.

Jak se jeví tato lokalita z ekonomické stránky provozování hřbitova pro domácí mazlíčky?
Tady by šlo využít veškerých možností - správce hřbitova, včetně dostupnosti, možnosti parkování či vlastnických poměrů pozemků.
Správu by mohly zajistit Technické služby s.r.o. a hradila by se z poplatků za hrobová místa, voda by mohla být přímo ze hřbitova a byla by tak zdarma. Nemusela by se stavět zeď, pouze část oplocení

Pro toto pohřebiště byly vybrány původně i další lokality. Které?
Bývalá skládka na Karlově a hřbitov u svaté Trojice. Ale tam by byl asi stejný problém. Když se vybuduje hřbitov někde za městem, bude pro staré lidi, kteří využívají tyto hřbitovy nejvíc, nepřístupný – nejezdí tam autobus a oni většinou nevlastní auta.
Zvažovali jsme i umístění u kynologického cvičiště Na rovinách, ale tam by to právě z ekonomického hlediska nebylo vhodné.

Jaké jsou vlastně představy o podobě pohřebiště v záměru vašeho sdružení?
Rozloha šest tisíc metrů čtverečních umožňuje zajistit kapacitu na dvacet let dopředu. Počítá se tam s hroby v geometrických odděleních a zhruba 1,5 metru čtverečního na jeden hrob. K dispozici by měla být voda a bouda na nářadí. Celková plocha by měla být volná, pouze s několika stromy. Hrobové místo by si upravil každý majitel sám.

Kde jsou taková pohřebiště v nejbližším okolí?
Jedno je v Hradci Králové, kde jsme se byli podívat. Tam mají zhruba pět tisíc metrů čtverečních v lese, takže jsou tam hroby umisťovány nepravidelně kvůli kořenům stromů. Je umístěn v dvacetimetrové vzdálenosti od normálních hrobů a oddělený jen ohrazenkou. Za čtyři roky už mají naplněnou kapacitu a musí plochu z důvodu velkého zájmu rozšiřovat.
Ceny mají nižší, tedy v rozsahu pět set až tisíc korun, protože jsou tam Technické služby dotované městem.

Zmiňoval jste poplatky. Jaký byl tedy záměr, co se týká úhrady poplatků?
Záleží na velikosti. Řád by se ještě schvaloval. Počítali jsme u zvířat do pěti kilogramů tisíc korun, do patnácti kilogramů patnáct set korun a do padesáti, což je přípustná hranice, pak dva a půl tisíce korun To zahrnuje vykopání hrobu a deset let služeb (úklid hřbitova, sekání trávy, úklid listí, nutné opravy atd.) Pak by stačilo hřbitov dotovat dvaceti až třiceti tisíci korunami ročně třeba z městského rozpočtu nebo bychom peníze sehnali sponzorsky a bylo by vše soběstačné.

Jak by byla financována případná výstavba pohřebiště zvířat?
Naše sdružení by sehnalo peníze z dotací a od sponzorů a samozřejmě brigádně.

A jak vlastně vypadá takový zvířecí pohřeb?
Nemělo by se pohřbívat zvíře, které zemřelo na nějakou infekční nemoc. Zavolá se správci hřbitova, který vykope v co nejkratší době hrob. Zvíře si pak pohřbí jeho majitelé sami. Na hrobovém místě se udělá rov a majitelé si ho mohou následně sami upravit květinami, náhrobky

Chystáte nějaké další kroky nebo svůj záměr kvůli lokalitě opustíte?
Oficiálně jsme ještě žádné stanovisko jako občanské sdružení od Města nedostali. Vše jsem se dozvěděl z novin a ústně v práci, jako referent Městského úřadu. Po pravdě mě neodsouhlasení zaskočilo – před více jak šesti týdny mi bylo ústně přislíbeno jeho zrealizování i na této lokalitě. Projekty, stanoviska jednotlivých odborů i Stavebního úřadu jsem měl vyjednány. Čekalo se jen na souhlas Rady města. Tímto čtyřměsíční práce padá. Hledat další lokalitu sice můžeme, ale z ekonomického hlediska (jsme tři kluci, kteří chodí do práce a ekologii se věnují spíše o víkendech a ve volném čase) bychom nebyli schopni „utáhnout“ správu hřbitova sami. Na této lokalitě byla a je výhodou blízkost Technických služeb a jejich práce na hřbitově, které by služby zlevnili. Vše mělo být ošetřeno smluvně. Popřemýšlíme a zkusíme za tuto lokalitu ještě zabojovat. Asi peticí u všech milovníků zvířat.

Proč si myslíte, že nebyl váš záměr odsouhlasen?
Vím, nebo spíše tuším. Někteří z radních se bojí odezvy svých voličů, jiní jsou o tomto přesvědčeni ideově. Prý tímto pozdvihujeme zvířata na úroveň lidskou. Já říkám: „A proč ne?“ Vždyť lidé se mnohdy chovají jako zvířata. A bojuje snad někdo za jejich práva, když je tímto rčením vlastně urážíme? Podívejte se kolem nás, co se dnes děje a jak se lidé k sobě chovají. My jsme chtěli dát lidem možnost, aby svým domácím mazlíčkům i po smrti mohli prokázat určitou úctu a poděkování za to, že jim byli bezelstnými a věrnými přáteli, kteří je nezradili. To, jak se rozhodne majitel naložit se zvířetem po jeho smrti, je věcí každého z nich. My jsme jim chtěli jen dát tu „lidštější“ možnost.