Nedostatek zdravotního personálu pociťují stejně jako jiná zařízení v republice také nemocnice na Kutnohorsku.

V kutnohorské nemocnici mají sice nedostatek sester, ale stav personálu je spíše proměnný, takže se podstav může průběžně zlepšovat. „Okamžitě bychom brali tak deset sester,“ sdělil však ředitel společnosti Nemocnice Kutná Hora Jaroslav Řehák. Sami se poohlížejí i po zdravotnickém personálu ze zahraničí, především ze Slovenska. „Záleží případ od případu, rozhodně se dá mezi nimi vybrat,“ zhodnotil možnosti hledání pracovníků v cizině Řehák. Odborníky z cizích států tu můžeme potkat na postech lékařů i zdravotních sester.

V dalším zdravotnickém zařízení už jsou optimističtější. “Zásadní problém s nedostatkem sester nemáme,“ uvedl ředitel čáslavské městské nemocnice Martin Novák.

Požadavek na pět zdravotních sester vzešel i z dalších organizací, které zajišťují ošetřovatelství a péči.

Ze strany nemocnice se netýká zájem jen zdravotních sester. Poptávka je i po rehabilitačních a fyzioterapeutických pracovnících, či porodních asistentkách.

„Nyní evidujeme do dvou desítek žen s profesní zkušeností zdravotní sestry či ošetřovatelky. Ale jen necelá polovina z nich přišla do evidence úřadu práce ze zdravotnictví,“ zhodnotil současnou situaci vedoucí kanceláře Úřadu práce Kutná Hora Václav Hüttner. Z nich je část těch, které pečují o dítě, další uvádí zájem pracovat v oboru a zbytek v jiném oboru. „Hlavní problém nástupu do zdravotnictví je pro ně směnnost, zdravotní a rodinné problémy,“ přiblížil Václav Hüttner.

Jistá naděje v tomto směru svitla v souvislosti s tím, že vznikl nový studijní obor „diplomovaný farmaceutický asistent“ na kolínské Střední zdravotnické škole, která rovněž získala statut vyšší odborné školy.

Česká republika: Nedostatek sester zhorší poskytovanou péči

Česká republika trpí nedostatkem zdravotních sester. Odborníci se shodují: Vinu nese změna ve vzdělávání sester a nedostatečné finanční ohodnocení.
Od září 2004 lze obor všeobecná zdravotní sestra studovat jen na vysokých nebo vyšších odborných školách. Na střední škole ho nahradil obor zdravotnický asistent. Absolventi tohoto oboru zakončeného maturitní zkouškou ale často nemají zájem o práci ve zdravotnictví. Letos tento obor ukončí 3900 studentů, ale už teď je jasné, že do praxe nenastoupí ani třetina z nich.

„V posledních letech přibývá těžce nemocných pacientů a zároveň ubývá pomocných profesí. Sestry zůstávají na všechno samy,“ říká Irena Pejznochová z České asociace sester. Absolventi také často odjíždějí za lépe placenou prací do ciziny. Řešením by mělo být lepší finanční ocenění práce sester a opětovné zvýšení počtu pomocného personálu. Zdravotní sestry by rovněž měly mít možnost pracovně růst. „Důležité je také upravit vzdělávání sester, nedostatek kvalifikovaného personálu může ohrozit udržení kvality poskytované péče,“ dodává Pejznochová.

Ministerstvo zdravotnictví si uvědomuje závažnost problematiky a snaží se ji řešit novelizací zákona. (zdv)

Učitelka Monika Veselá: za úbytek sester může vzdělávací systém

Nymburk/ Učitelka Monika Veselá vystudovala Střední zdravotnickou školu v Mladé Boleslavi. Absolvovala bakalářské studium zdravotní vědy a nyní dokončuje magisterské studium na 1. Lékařské fakultě v Praze. Na Střední zdravotnické škole v Nymburce učí 5 let.


Proč myslíte, že dochází obecně k úbytku zdravotních sester?
Je to dlouhodobější záležitost. Jednoznačně to je na prvním místě nedostatečné finanční ohodnocení. Vůbec neodpovídá psychické a fyzické náročnosti práce. Tím, že ubývá sester a je méně zdravotnického personálu, nová děvčata se nehlásí. Vidí, že třeba na 30 lůžek jsou pouze dvě sestry. A ty musí zvládnout všechno: hygienickou péči, léky i odběry.

Nemůže být příčinou úbytku sester i změna systému vzdělávání?
Ano, určitě. Od roku 2004 se všeobecká sestra posunula na vyšší úroveň, tedy vyšší nebo vysokoškolskou. Od nás budou vycházet pouze zdravotní asistenti. Nyní bude maturovat první ročník. Mohou jít přímo do terénu jako střední zdravotnický personál, ale zůstanou pod odborným dohledem.

Co tedy musí udělat, aby se z děvčat staly zdravotní sestry?
Vystudovat vyšší studium nebo tříleté bakalářské studium ošetřovatele.

Chtějí studovat dál?
Ano, nikdo nechce pracovat jako asistent, všichni chtějí ve studiu pokračovat.

Kolik se hlásí studentů na vaši školu?
Zájem není valný, základní školy totiž nedoporučují tento obor. Hlásí se sem spíše prospěchově horší žáci. V současné době tu máme pouze třeťák a čtvrťák. V příštím roce zřejmě naplníme pouze půl ročníku. Cílem některých studentů je pouze získat maturitu.

Co je tak negativně ovlivňuje?
Především styk s nemocničním prostředím. I když jsou některé děti zpočátku nadšené, postupem času odpadají. Vidí, že sestry jsou nesmírně vytížené, nejsou pomůcky.

Jaká je situace v nemocnicích na Nymbursku?
V Nymburce je to dost katastrofické. Jenom interna zavřela přízemí kvůli nedostatku sester. Sestry slouží po dvou, což je minimum. To je opravdu nedostatečný počet, protože musí obstarat 30 pacientů a přitom se starají i o nesoběstačné pacienty. V současné době se uvažuje, že i na chirurgii zruší jedno patro, protože není personál. V Městci je to dobré, zázemí je modernější.

Je tedy potřebný tento střední personál?
Potřeba je, ale raději bychom byli, kdyby se vrátilo vzdělávání tak, jak bylo původně postaveno. Dětem se ubraly odborné předměty na úkor všeobecných. Všechnu odbornost mají pouze v předmětu Ošetřovatelství.

Co vy sama učíte?
Učím Ošetřovatelství, odbornou praxi v nemocnici, psychologii a komunikaci a první pomoc.

Vzala některá z vašich studentek post sestry jako své poslání?
Tak 70 procent studentek jde studovat dál. Ten zbytek jde do praxe, ale po čase odchází. Ti, co zůstanou, to, myslím, jako poslání neberou.
Vidím, že zdravotnictví je velmi ožehavá problematika…
Nesmírně. Dobré absolventky odchází pracovat do zahraničí, kde mají nesrovnatelně lepší finanční ohodnocení. Hodně jezdí do Irska nebo jako au–pair a pečovatelky do Anglie. V Čechách může být vysokoškolačka, bakalářka a dělá v podstatě to samé jako asistent. Není u nás péče odstupňovaná. V zahraničí ovšem ano, tam dělají odbornou práci.
Velkou roli hrají opět peníze…
Pokud absolventky zůstanou v praxi, odchází do Prahy, kde mají například tři tisíce na osobním ohodnocení. Tam ohodnoceny za svou práci jsou a vybavení na klinikách je špičkové.