Sršeň obecná patří mezi nejobávanější bodavý hmyz v Evropě. Ve Finsku a Švédsku je přísně chráněná. Stejně tak i u nás je zapsána do Červené knihy ohrožených druhů.
,,Likvidace sršních bání je trestná. Můžeme ji zničit pouze v případě, že je v blízkosti školy nebo bydliště rodiny s malým dítětem či alergika,“ uvedl člen kutnohorského hasičského sboru.
Místní občané mají se sršněmi své zkušenosti. ,,Dostala jsem žihadlo loni v létě. Doslova jsem se s ní srazila. Píchla mě těsně pod oko. Naštěstí nejsem alergická. I přesto jsem měla otok skoro týden,“ vyprávěla Kutnohoračka. ,,Mně sršeň přinesla i štěstí. Píchla mě dvakrát do hlavy. Prakticky jsem to necítila. Zatímco jsem já v klidu spala, můj přítel mě stále kontroloval, jestli jsem v pořádku. Řekla jsem si, že to by každý muž neudělal a vzala jsem si ho,“ podělila se o svůj příběh další žena.
Jak se ale chovat v případě, že narazíme na někoho, kdo takové štěstí nemá? ,,V případě bodnutí na krku či v dutině ústní je nutný okamžitý zásah záchranné služby, i když se nejedná o osobu alergickou na vosí nebo sršní jed. Může dojít k otoku a následnému zúžení hrtanu, což by způsobilo udušení,“ uvedla mluvčí záchranné lékařské služby Středočeského kraje Tereza Janečková. ,,Před příjezdem sanity je třeba pacienta zklidnit a nechat ho sedět. Otok lze zmírnit a zpomalit cucáním ledu nebo zmrzliny,“ dodala.
Paradoxem u sršně obecné zůstává fakt, že v poměru s rozšířenými mýty není příliš útočná. Dospělý jedinci se živí nektarem z rostlin. Žihadlo používají pouze na svou obranu a pro lov menšího hmyzu, kterým krmí larvy.
I přesto zůstává bodnutí životu nebezpečné pro přecitlivělé osoby, u kterých hrozí anafylaktický šok. Při náletu sršně odborníci doporučují zdržet se ohánění a rychlých pohybů obecně.
