Příkladem takové obce je Sudějov. Zde zavedl tradici vyvěšování tibetské zástavy bývalý starosta Pavel Tureček, který však před několika lety zemřel. Jeho nástupce Michal Roubíček ale nehodlá zmíněný zvyk rušit. „Důvodem není jen pouhá tradice. Chceme se veřejně přidat ke světovému hnutí na podporu Tibetu,“ zdůraznil starosta.
„Nevadí mi to. Jde to spíš mimo mě,“ řekl jeden z místních občanů Vladislav Zelinka.
Další z místních, katolický duchovní Josef Nerad, iniciativu obce vítá. „Tibeťanům jsou upírány základní svobody. S velmocí jako je Čína můžeme jen těžko bojovat, ale vyjádřit sympatie k lidem v Tibetu tímto způsobem, to je docela v pořádku. Je dobře, že si to uvědomují i obyvatelé malých obcí. Jsem rád, že v Sudějově vlajka je. Podporoval jsem to ještě předtím, než jsem zde trvale bydlel,“ řekl.
Naopak v blízkých Uhlířských Janovicích tibetský symbol nezavlaje. „Tento zvyk u nás nemá tradici,“ uvedl starosta Josef Hrádek. Stejnými slovy odpověděl i čáslavský místostarosta Jaromír Strnad. Ani v druhém největším městě okresu tak stejně jako v minulých letech obyvatelé vlajku symbolizující svobodný Tibet nespatří.
Zamítavě odpověděl i starosta Zbraslavic Ondřej Havlovic. „Vlajku určitě vyvěšovat nebudeme,“ sdělil. Jak uvedl, na „světovou politiku“ si ve Zbraslavicích hrát nechtějí.
Stejné důvody jako v Sudějově vedly naopak k rozhodnutí vyvěsit vlajku Tibetu v okresním městě. Potvrdil to kutnohorský místostarosta Václav Vančura.
Kampaň Vlajka pro Tibet
Dne 10. března uplyne už 50 let od ozbrojeného povstání Tibeťanů proti čínské komunistické nadvládě v jejich zemi. Lidé na celém světě si tak připomínají smrt více než 86 tisíc Tibeťanů. Současný dalajlama Tändzin Gjamccho odešel do exilu a našel útočiště v indické Dharamsale.
