Jak ale dodal, Kutnohorsko na tom v rámci České republiky zdaleka nebylo nejhůř. Včelaři jsou zde totiž poměrně disciplinovaní a dodržují hygienická pravidla údržby úlů. „Právě dodržování pravidel chovu je s účinky varroázy úzce spjato,“ dodal Zelený.
Podle informací z Výzkumného ústavu včelařského v Máslovicích – Dole u Libčic nad Vltavou dosáhla míra úhynu včelstev přes zimu patnácti až dvaceti procent. Přitom hranice, do níž je úbytek považován za přirozený, je deset procent. „Nyní nastává období, kdy je nutné zahájit intenzivní léčbu včelstev,“ připomněl Dalibor Tintěra z dolského ústavu.
Co může úbytek včelstev všechno způsobit? Kromě kromě katastrofických tezí jako „vyhynou–li včely, vyhyne lidstvo“ se hovoří například o dopadu na vegetaci, kterou nebude mít kdo opylovat a vzniknou tak problémy s plody a semeny. „V období, kdy po zimě ostatní opylovači ještě nejsou aktivní, jsou včely pro rostliny nenahraditelné,“ podotkl Zelený. Jak se zdá, panika mezi ovocnáři však zatím nevzniká. „Máme obavy spíše z výkyvů počasí jako jsou jarní mrazíky, než z nedostatku opylovačů,“ uvedl Václav Šulc, ředitel družstva ovocnářů Vitamína Kutná Hora. Tento podnik disponuje vlastními včelstvy, z nichž zhruba čtvrtina zimu nepřežila. Podle Šulce to ale neznamená zásadní problém.