Park pod Vlašským dvorem patřil opět po roce soutěži zdravotnických skupin ze základních škol. Tentokrát se účastnilo patnáct hlídek z celého okresu. Hlavní organizátorka akce a zároveň ředitelka Oblastního spolku Českého červeného kříže Kutná Hora Věra Nuhlíčková uvedla, že soutěž má už dlouholetou tradici. „Pořádá se každoročně již od poloviny 70. let. Patří do významného projektu vzdělávání a výuky dětí a mládeže v oblasti první pomoci."

Letošní ročník si nenechaly ujít hlídky z obou stupňů Základní školy Jana Palacha, z Kamenné Stezky, ze Žižkova, z Vrdů, ze Zruče nad Sázavou, Záboří nad Labem, Křesetic a víceletého Gymnázia Jiřího Ortena.

Na stanovištích museli žáci z druhého stupně zvládnout všechny život zachraňující úkony. Nechybělo oživování, nebo tepenné krvácení. „Pro menší účastníky máme vždy připraveny jednodušší úkony, jako ošetření popáleniny či menší řezné rány. Nechceme je od další účasti odrazovat těžkými úkoly," doplnila Věra Nuhlíčková.

Na jednotlivých stanovištích dohlíželi na rozhodčí. „Jsou to dobrovolníci u oboru, ale i bývalí úspěšní soutěžící," dodala organizátorka.
Post rozhodčího si tak užívala i Zdeňka Králová. „Jsem ráda, že se mohu soutěže alespoň takto zúčastnit. Je to pro mě radost a čest. Sama jsem soutěžila na základní škole. Podívala jsme se až do republikového kola."
Oslovená rozhodčí sledovala stanoviště číslo tři pro první stupeň. „Děti měly zastavit krvácení z nosu a prokázat i další znalosti první pomoci. Je zábava pozorovat to nasazení. Jedna skupinka měla za úkol předvést živou berli. Nejdříve pištěli, že to neumí. Potom jeden řekl, že ví a řekl ostatním, že jde o sedačku ze čtyř rukou. Body šly dolů."

Za první stupeň nakonec uspěl Žižkov. Druhý stupeň ovládli vyslanci víeletého gymnázia.


Rozhovor s figurantem Janem Novákem.

Figurantem stanoviště, kde měly hlídky za úkol ošetřit tepenné krvácení byl čtrnáctiletý žák Základní školy Žižkov Jan Novák.

Jaký je přesně váš úkol na stanovišti?
Představuji tady typický případ tepenného krvácení. Hlídky mají za úkol mě bezchybně ošetřit. Mají to ale ztížené. Jsem totiž případ pacienta, který má zvýšený srdeční tep.

Soutěžil jste ve zdravotnických úkonech někdy i vy osobně?
Samozřejmě jsem soutěžil. Řeknu rovnou, opravdu to není nic snadného. Záleželo na tom, jaké jsem zrovna chytil úkoly. Je přece jen značný rozdíl mezi správným ošetřením tepenného krvácení, nebo bezvědomí oproti postupu u zlomeniny žebra. Tam člověk nic moc nezmůže. Obecně, někdy jsem uspěl, někdy zase ne.

Jaký je rozdíl mezi soutěžením a představováním modelového případu?
V první řadě tu neběhám a neošetřuji. Stačí mi si tu sednout a co nejlépe zahrát, co že mi to vlastně je. O ošetření se již postarají jiní.

Máte na sobě spoustu umělé krve a umělou ránu, jaký je to pocit?
No, pro mě je to zábava. Musím si ale dávat pozor na různé hadičky, které dělají mou umělou ránu trochu realističtější.