Zákon o evidenci totiž stanovuje, že od 1. prosince budou s EET fungovat všichni ti, kteří mají svou živnost postavenou 
v oboru ubytování, stravování a pohostinství. Podnikatelé na Kutnohorsku se tak již na tuto změnu začínají připravovat.

„Elektronickou evidenci tržeb budu instalovat nejspíš příští týden. Budu to mít zavedeno společně s platebním terminálem na karty, celé jsem si to zařídil u banky," uvedl majitel jednoho z kutnohorských barů.

On i další podnikatelé se musí při přípravě na EET potýkat s faktem, že technologie pro ni nemají dané standardy, jsou tudíž nesjednocené a navíc i mnohdy cenově náročné. Náklady na pořízení příslušné techniky se pohybují od 5 tisíc korun až do desetitisíců. Podnikatelé si tak mohou pořídit nejlevnější možnost – tablet s bezdrátovou tiskárnou, ale i mnohdy velice drahou registrační pokladnu. Problémy ale nekončí ve chvíli instalace. Někteří podnikatelé na Kutnohorsku již ve svých provozovnách systém zavedený mají a potvrzují, že se již vyskytla celá řada problémů.

Všichni včetně maloobchodníků a velkoobchodníků, kteří přijdou na řadu 
s připojením k EET příští rok v březnu, se tak shodují na jednom: Zůstává spousta nezodpovězených otázek a nikdo neví, jak elektronická evidence tržeb bude v praxi fungovat.

Velký problém může EET znamenat pro opravdu drobné podnikatele a živnostníky, pro které i několika tisícová investice může znamenat konec s podnikáním. Klasické vesnické hospody, kam chodí jen pár štamgastů na pivo, tak mohou velice brzy zavřít. Někde se jim dokonce snaží pomoct i vedení obce. Tato situace se rýsuje například v Sulovicích. „Současný provozovatel hospůdky se sice ještě nerozhodl, ale pokud nebude schopen si e-kasu zajistit sám, obec mu s jejím zakoupením pomůže. Bude potom vedena normálně jako inventář obce," uvedla starostka Svatého Mikuláše, pod který Sulovice spadají, Martina Suková.

Zmatek ale panuje i mezi většími podnikateli v gastronomii. „Ten kdo nemá datovou schránku, musí nejprve na finanční úřad, kde mu přidělí kódy. S těmi se pak přihlásí na internet, kde se mu vygeneruje certifikát, který je potřeba nainstalovat do kasy. To je ale už záležitost spíše pro IT odborníka," podotkl oslovený majitel kutnohorského baru. Ten jako problém vidí i načasování spuštění EET. V prosinci jsou podle něj největší tržby pro hoteliéry a restauratéry. „Co se bude dít, když se to pokazí, to nevím," doplnil.

VYŠŠÍ CENY

Majitelé restaurací a hospod na Kutnohorsku negativně hodnotí další věci spojené se zavedením EET. Mimo jiné mají pochyby o argumentaci, že v zahraničí funguje systém bez problému. Nepříjemné situace podle nich může vyvolat i avizovaný anonymní web, kde půjde nahlásit každého, kdo se snaží EET obejít. Podle nich to povede akorát k osobním pomstám. Velmi silně ale vnímají i pravděpodobné dopady na zákazníky. Ti se totiž budou muset připravit na to, že ve svých oblíbených restauracích zaplatí více. Každý majitel podniku bude totiž muset náklady na EET zahrnout do výsledných cen.

První e-kasa nefungovala, v nejméně vhodný okamžik jí zčernala obrazovka

Majitel Dobré čajovny v Kutné Hoře Jan Drchal si už si e-kasu pořídil a pocítil i jaké to je, když stroj nefunguje tak, jak má. „Původně jsem si pořídil e-kasu od telefonního operátora. Ta ale nefungovala tak, jak by měla. V nejméně vhodný okamžik se prostě objevila černá obrazovka," popsal majitel čajovny.

Nefungující kasu prý nejprve řešil v zákaznické prodejně. Když se ale situace opakovala, dostal nový přístroj. Data z toho předchozího se ale ztratila a vše bylo nutné do nového přístroje zadat znovu. „Práce navíc, kterou po lidech chci za stejné peníze a navíc nedůvěra, že se na kasu mohou spolehnout," poznamenal Drchal, který proto pro jistotu píše objednávky na papírky a posléze je přepisuje do kasy.

Aby dostál elektronické evidenci tržeb, pořídil si Jan Drchal „na druhý pokus" takzvanou „malou pokladnu". Největší výhody spatřuje v tom, že jsou nulové náklady na pořízení a nemusí se tisknout účtenky. „Pokladna funguje pomocí aplikace v telefonu. Potřeba není ani paragonová tiskárna. Všechny účtenky vydáváte elektronicky," řekl Drchal.

Elektronické účtenky vypadají podle něj „jako lístky ze šatny divadla". Na každém útržku je pořadové číslo a unikátní kód účtenky. Zákazník, který takový útržek obdrží, si může na základě kódu na webu zobrazit kompletní účtenku. „Malou pokladnu beru celkově jako zjednodušení a nejmenší zlo v tom, co se v rámci EET po živnostnících chce," uvedl Drchal.

Celkově ale Jan Drchal z Dobré čajovny považuje EET za zbytečné přidělávání práce malým živnostníkům a také za nepříjemnou věc vůči zákazníkům, kteří se budou muset připravit na fakt, že náklady na elektronickou evidenci tržeb se mohou projevit v cenách.