Vyjádření je dostupné na webu sdružení a jeho členové v něm uvádějí hned několik příčin, proč projekt, který vyvolal tolik bouřlivých reakcí, zkrachoval. Jednou z nich je podle Denemarku fakt, že se majitel pozemku dohodl na spolupráci na svých dalších pozemcích v blízkosti Zelené Hory s jinou neziskovou organizací, s Prostorem Plus. Ten prý zároveň převzal i nápad na lesní družinu. Další příčinou podle členů sdružení bylo i zvýšení nájmu ze strany majitele pozemku jako reakce na to, že se Denemark odmítl ve svých budoucích aktivitách spojit s Prostorem. To však spolumajitel pozemku Tomáš Šídlo odmítá. „Právo užívání pozemku skončilo Denemarku poté, co spolek v srpnu vypověděl příslušnou smlouvu," uvedl Šídlo, který pozemek vlastní se svou sestrou. Dále zdůraznil, že informace, kterou Denemark publikoval o zamýšlené výstavbě školy Prostoru Plus za 20 milionů korun na tomto pozemku, je omyl. „Nikomu jsme k takové stavbě nedali souhlas, regulace pozemku ostatně nedovoluje školskou stavbu na tomto pozemku postavit. Přesto budeme nadále podporovat činnost dobročinného sektoru v Kutné Hoře a poskytovat mu k neziskovým aktivitám naše nemovitosti za symbolické nájmy, tak jak to pravidelně dělali naši předkové v uplynulých 250 letech," dodal Šídlo.

Avšak zjištění, že Prostor Plus žádá na vybudování lesní školky, základní školy a komunitního centra na Zelené Hoře o více než 20 milionů korun přes MAS Lípa pro venkov, bylo prý pro sdružení „poslední ranou".

I Prostor Plus se internetovému vyjádření Denemarku brání. „Pozemky na Zelené Hoře, které využíváme, jsou úplně někde jinde, než kde měla vyrůst zeměloď. S tímto pozemkem nemáme nic společného," uvedl Petr Steklý, ředitel Prostor Plus s tím, že ho vedle zjevné nepravdy v prohlášení Denemarku velmi mrzí vyjádření typu „sousedé se nebudou radovat dlouho," jež rozdělují společnost a tvoří nesvár. „Lesní školku pod Královskou procházkou, Školku v Zahradě, provozujeme od roku 2013, je tedy logicky neproveditelné převzít něčí nápad, když jsme s tím samým nápadem začali o 3 roky dříve," doplnil Steklý. V lokalitě na Zelené Hoře, kterou Prostor Plus využívá, nemá podle něj vzniknout ani základní škola. Tu Prostor Plus připravuje se SCIO.cz v Kolíně. Naopak by zde mohly vzniknout jesle a navazující komunitní centrum. „To jsou ale teprve nápady, záměry, plány, které rozpracováváme," uzavřel Steklý.

Svár kolem zemělodi, později zemědomu, vznikl loni před Vánoci, kdy někteří obyvatelé Žižkova vyjádřili svůj nesouhlas se vznikajícím projektem a vytvořili petici, kterou následně podepsalo přes 700 lidí. Zástupci petičního výboru ji pak v lednu na jednání zastupitelstva předali starostovi Martinu Starému, který je sám výraznou osobností Denemarku a v době začátků konfliktu byl dokonce ještě jeho předsedou. Posléze na místo v čele sdružení rezignoval, aby zastavil kritiky o střetu zájmů a nahradil ho Pavel Novák.

V odpovědi, kterou petiční výbor dostal, stálo, že zamýšlená stavba je plně v souladu s platným územním plánem, a že město ani Městský úřad Kutná Hora nemají žádné právní nástroje k tomu, aby této stavbě zabránily. Správnost jednání ze strany města následně potvrdil i audit, který nechala radnice na petici vypracovat. Právě ji sdružení vidí jako jednu z příčin, proč se na projekt nakonec nepodařilo získat grant. „Petice rozhodně není příčinou, proč projekt zkrachoval. Tu vidíme spíše v jeho nejasnostech a pochybné kvalitě, na kterou jsme poukazovali od začátku. Místo obviňování všech, kteří za to můžou, bychom nyní spíše očekávali omluvu a přiznání na rovinu, že projekt zkrátka nevyšel proto, že nebyl tak dobrý, jak se tvářil a měl spoustu chyb," uvedl člen petičního výboru Václav Myřátský.

Projekt zemědomu ale neskončil úplně. Denemark hledá jiné prostory v Kutné Hoře. „Mělo by to být místo, kde půjde bez problémů dostat všechna potřebná povolení," řekl předseda sdružení Pavel Novák.