Už více jak čtvrt století se role krále Václava IV. rok co rok ujímá ředitel Divadla Studna Pepíno Kašpar. Vžít se do královské role prý bude letos, po tříleté pauze, náročnější než dříve.

Král Václav IV. byl pro Kutnou Horu naprosto zásadní panovník. Kdy jste se do jeho role poprvé proměnil vy a jak dlouho jej v rámci Královského stříbření Kutné Hory ztvárňuje? 
Bude to znít skoro neuvěřitelně, ale roli krále na Královském stříbření ztvárním už po šestadvacáté. Poprvé to bylo v roce 1995, kdy jsme se jako spolupracující trio - šermířská skupina Merlet, studio historických řemesel Faber, soukromé Divadlo Studna - zúčastnili jedné z mnoha městských či hradních slavností. Tehdy jsem ani náhodou netušil, jak dlouho to bude trvat a kolikrát se ještě do Kutné Hory vrátím.

Král Václav IV. v podání Pepíno Kašpara s chotí Žofií Bavorskou.Pepíno Kašpar jako král Václav IV.Zdroj: se souhlasem Jana Šmoka

Jaký máte ke Kutné Hoře vlastně vztah? 
Především pracovní, ale 26 let nás sblížilo s mnohými tvůrci a účinkujícími natolik, že se již cítíme být její neodmyslitelnou součástí. Jak ze strany naší, tak ze strany kutnohorských.

Královské stříbření navštíví tisíce lidí. Jak moc je pro vás role krále Václava IV. náročná před tolika diváky? 
Nejnáročnější to bylo na začátku, protože nároky na historická data a jejich výklad si žádala dramaturgii. Postupem času se však role všem účinkujícím natolik vryly do paměti, že vznikl prostor pro improvizaci a tím i reakce na nevšední situace i pro pobavení diváka.

Zdroj: Deník/Irena Blahníková

Královské stříbření Kutné Hory v roce 2015.

Vnímáte roli po takové době jako závazek? 
Bylo mnoho okamžiků, kdy jsem s tím už chtěl seknout, nechat prostor jiným. Pak jsem si ale uvědomil, že už jsme vlastně inventářem, lidé za námi chodí a že k této nádherné akci máme určitou zodpovědnost.

Co všechno musí takový král umět či každý rok oprášit? 
Dnes již jen dobře znát svůj text. Ale letos to bude po třech letech celkově o poznání těžší.

A co vaše krásná žena, královna Žofie Bavorská? 
Je to půvabná tanečnice, členka skupiny historického tance Hortus Gratiea, která mi hned učarovala a po čase se stala mou divadelní chotí. Na Královském stříbření chyběla jen první tři roky.

Pepíno Kašpar v roli krále Václava IV. na Královském stříbření Kutné Hory.Zdroj: Deník/Zdeněk KellnerJosef Pepíno Kašpar (59 let) pochází z jižních Čech. Působí jako ředitel a herec Divadla Studna. Nejprve studoval strojařinu, což se mu prý nyní hodí při vytváření divadelních scén a vlastních výrobků. Poté vystudoval Ježkovu konzervatoř. Kromě hraní mu dělá radost i práce na rekonstrukci statku, který nedávno Divadlo Studna pořídilo. Letos Divadlo Studna slaví třicet let na divadelních prknech.

V Kutné Hoře se rok co rok proměňujete v krále Václava IV. Je to spíše výjimka nebo někde jinde ztvárňujete i jiné historické postavy? 
Živí nás divadlo, takových rolí jsem měl bezpočet, i v našem repertoáru. Na podobných akcích jsme společně ztvárnili mnoho historických postav a dramatických příběhů. Dlouhá léta spolupráce, vzájemného se obohacování v oborech historického šermu, historických řemesel, výuka etiky a herectví, nás spojila v kompaktní tým se zárukou kvality. Mnoho akcí, nejen Česku, se neslo v duchu společné dramaturgie.

Máte nějaký zvláštní vztah k historii nebo třeba ke konkrétní době, ve které se Královské stříbření odehrává? 
Gotikou jsme se minimálně 10 let zabývali v rámci společných historických slavností jako spolupracující trio - šermířská skupina Merlet, studio historických řemesel Faber a soukromé Divadlo Studna. Za tu dobu vzniklo mnoho dramaturgických scénářů, mnoho rekvizit, které ne vždy byly levné. Díky tomu jste nás mohli vidět nejen v rolích televizních, ale také filmových, například Johanka z Arcu, Kletba bratří Grimů atd.

Královské stříbření Kutné Hory 2010
Královské stříbření Kutné Hory je zpět! Vrátí se pod Vlašský dvůr a do roku 1403

Máte z průběhu let nějakou veselou historku z natáčení? 
Vtipných, úsměvných a legračních okamžiků bylo mnoho. Dovolím si vzpomenout na situaci, která by si zasloužila zařazení do tehdejšího dramaturgického scénáře Královského Stříbření. Těsně před jedním z mnoha vstupů přede mne přistoupila kostýmovaná výprava z polského města Jelenia Góra. Se všemi oficiálními pozdravy a poctami předstoupili přede mne a přivezli, jako dar českému králi, vzorek kvality stříbrné rudy z místních dolů. Onu hroudu stříbrné rudy mám dodnes zařazenou jako vzpomínku mezi své cennosti. Tato skupina nadšenců, která podstoupila soukromou cestu, byla pro mne stejným zážitkem a zářezem do pažby jako každoroční účast na bohoslužbě při Stříbrné Mši svaté v chrámu svaté panny Barbory.

Jak řešíte přibývající věk? Přece jen hrajete Václava v určitém věku a tomu se musíte nějak přizpůsobit… 
Dřív jsem se postavě přizpůsoboval já, teď se postava přizpůsobuje mně. Tehdy na začátku byla podstatně starší než já. Jak šel čas, tak jsem šel i já. Na začátku jsme vzali kroniku a dvacet let jsme podle ní jeli. Až jsme se dostali k Zikmundovi a museli jsme postavu uchopit znova, takže se v některých ročnících nyní vracíme. Na Královském stříbření je jako hlavní akce program s králem, to je naprosto jedinečné a specifické, nikde jsem to takhle koncipované neviděl. Scénář je pokaždé jiný, ale některé věci se opakují a lidé na ně čekají - třeba uvítací ceremoniál.

Královské stříbření pokračovalo také v neděli 23. června.Královské stříbření Kutné Hory.Zdroj: Deník / Michal BílekO Královském stříbření Kutné Hory
Pomyslný první ročník této  již tradiční historické akce se uskutečnil v roce 1992 jako součást oslav příchodu cisterciáckého řádu do Kutné Hory. V roce 1994 pak akce dostala svůj nezaměnitelný název Královské stříbření Kutné Hory a získala také charakteristickou dramaturgii v podobě konkrétní, i když fabulačně přizpůsobené události inspirované návštěvou krále Václava IV. v královském horním městě. 

Od té doby se scénář akce navrací vždy o 600 – později o 620 let zpátky v minulosti, pracuje s událostmi v daném roce a atraktivní formou prezentuje a oživuje staré hornické tradice a historii města. 
Akci po celou dobu organizuje úzký okruh nadšenců a kutnohorských patriotů sdružených v zapsaném spolku Stříbrná Kutná Hora, z.s. Aktivita spolku je nekomerční a veškeré příjmy hradí náklady na přípravu a zajištění akce.

Za dobu své existence získala akce mnohé příznivce z řad místních, obyvatel České republiky i návštěvníků ze zahraničí. Během konání uplynulých 28 ročníků na akci "vyrostly" dvě generace nejen účinkujících – tanečnic, šermířů či hudebníků, ale především diváků.