Podle informací města chce firma začít se stavbou co nejdříve, zatím ale nemá stavební povolení. Jenže na takovou masivní výstavbu není městská část připravená. Zástupci Osadního výboru Malín se proto obávají, že nová čtvrť bude mít negativní dopad na kvalitu života současných obyvatel.

„Nerozporujeme samotnou výstavbu, ale její podobu, která naprosto nerespektuje své okolí,“ vysvětlují členové výboru Simona Coufalová a Ondřej Ševčík.

Zmizí vesnický ráz lokality

Upozorňují třeba na to, že v celém Malíně je nejvyšší budovou místní škola a jinak se jedná o zástavbu převážně rodinných domů do výšky dvou nadzemních podlaží. Věžáky by tak nenávratně změnily vesnický ráz lokality a narušily soukromí lidí v jejich nejbližším okolí. „I když je Malín na okraji města, nová výšková dominanta bude vidět i z historického centra Kutné Hory a celkově tak poškodí její panorama, kvůli kterému sem každý rok jezdí stovky tisíc turistů z celého světa,“ dodávají zástupci výboru.

V Malíně, který má v současnosti necelých tisíc obyvatel, by se po dokončení výstavby mohl jejich počet až zdvojnásobit. Tady osadní výbor poukazuje na možné problémy zejména v nedostatečné infrastruktuře, protože třeba kanalizace je v současnosti už na hranici své kapacity.

Starosta Kutné Hory Lukáš Seifert považuje obavy lidí z Malína za opodstatněné. Připustil, že výstavba takového rozsahu představuje pro město značné riziko, protože v lokalitě není prakticky žádná občanská vybavenost kromě jedné třídy mateřské školy. Současně uvedl, že město má v tuto chvíli jen omezené možnosti jak do procesu vstoupit, územní plán z roku 2020 totiž zrušil výškové limity pro daný pozemek a developerovi tak v tomto ohledu vlastně rozvázal ruce. Pozice, se kterou vstupuje do jednání je ovšem daná, rozvoj města podle jeho slov nesmí znamenat nekontrolovatelnou výstavbu a je třeba zabránit negativním dopadům na stávající občany a jejich děti.

„Je třeba začít velmi tvrdě regulovat, protože developerská výstavba má zásadní vliv na potřebu tvorby infrastruktury ve městě a kvalitu života lidí a jejich rodin. Budu iniciovat změnu územního plánu tak, abychom stanovili výškový limit budov na celé město,“ řekl starosta s tím, že developeři by se tak v budoucnu v případě kapacitní výstavby museli obrátit na zastupitele a neobešli by se bez smlouvy s městem. V ní by se navíc zavázali k finanční spoluúčasti na zajištění potřebných služeb pro obyvatele města. Právě zásady pro spolupráci s investory a jejich úprava byly tématem jednání zastupitelů města 27. června.

Byty, obchody i volnočasové zázemí

Majitel developerské společnosti Marlo Martin Louda je v těchto dnech na dovolené a dotazy Deníku ohledně výstavby v Malíně směřoval na e-mail firmy. Z té se ale zatím nikdo neozval.

Na svých webových stránkách nicméně firma uvádí, že na pozemku o velikosti 2,5 hektaru postaví asi 480 bytů a k tomu komerční prostory pro obchody a další služby. Součástí bude také množství zeleně s parky a volnočasovým zázemím. Projekt nabídne bydlení všech kategorií od malých startovacích bytů po větší rodinné, či řadové rodinné domy. Předpokládaná výše investice je 2 miliardy korun.

Podle majitele developerské společnosti Marlo Martina Loudy je firma ochotná podílet se na rozvoji občanské vybavenosti v Malíně. Jednou z možností je například výstavba mateřské školy s tím, že po jejím dokončení ji investor daruje městu. Pokud by se tak nestalo, je ochotný zavázat se k finančním kompenzacím. To je ale v tuto chvíli v jednání. „Považuji za důležité dodat, že náš projekt splňuje všechny prvky udržitelné a k okolí šetrné výstavby,“ doplnil Martin Louda.