To se stalo naposledy v roce 2017. Tehdy zbývalo pár dní do Vánoc, když se kdesi v podzemí ve vzdušné části nad některou z vydobytých komor propadl kus horniny a spadl do vody. Hladina důlní vody se prakticky okamžitě zvedla o dva metry. Jenže druhý den se stalo totéž a z bezpečné kóty 206 metrů nadmořské výšky bylo rázem kritických 210.

„Díky kontinuálnímu měření hladiny důlní vody, zvýšení hladiny při odstávkách a množství vyčerpané vody při nulovém navýšení se dalo spočítat, že do vody spadlo dvakrát 6,5 tisíce kubíku materiálu. Došlo k přelivu na Štolu 14 pomocníků a tu to doslova vyčistilo. Malínem pak tekla okrová voda,“ vzpomíná závodní dolu pro oblast Kutná Hora Josef Kovář s tím, že něco takového se do té doby ještě nestalo. A naštěstí ani dodnes.

close Josef Kovář (vpravo), závodní dolu pro oblast Kutná Hora info Zdroj: Deník/Jana Adamová zoom_in Josef Kovář (vpravo), závodní dolu pro oblast Kutná Hora

Vy od té doby tlačíte na to, aby se snížila hladina důlní vody. Kde je podle vás ta bezpečná hranice a je vůbec možné jí dosáhnout? 
Já skutečně tlačím na snižování hladiny, ale je pravda, že rychleji to zatím nejde. Nejnižší hladina, které jsme dosáhli, byla 201,06 metrů nad mořem (m.n.m.), ale pak se opět zvýšily přítoky. Zkoumali jsme, čím to je a proč, ale je to nekonečný příběh. Kritická hranice, kdy hrozí přeliv kontaminovaných vod do veřejných vodotečí, je 209,8 m.n.m. Naopak bezpečná hranice je 190 m.n.m., ale to bude trvat nějakou dobu. Je nezbytné rozšířit stávající čistírnu.

Celý proces čištění je tedy současně i o udržování důlních vod pod kontrolou, co se týče jejího množství. To ale ne vždy můžete ovlivnit… 
Hladinu důlních vod tady měříme kontinuálně. Když čistička jede na plný výkon jsme ji schopní snížit o nějakých sedm centimetrů. Jenže pak jsou dny, kdy je třeba provést odstávku zařízení – a v takových dnech hladina opět stoupá. Loni bylo takových odstávek sedmdesát. To samé se děje, pokud registrujeme větší přítoky, například po vydatných deštích nebo poruchách na vodovodním nebo kanalizačním potrubí. Už nám hladina stoupala i o jedenáct centimetrů za den, naštěstí včas přestala. A pak je tu vzdutí hladiny jako v roce 2017.

Podle toho, co říkáte, je to neustálý koloběh průsaků, čistění a vypouštění. Skončí to vůbec někdy? 
Čistit důlní vodu bude potřeba tak dlouho, dokud nebude splňovat předepsané parametry pro vypouštěných vod, které se od 90. let výrazně zpřísnily. Proto se tady i v roce 2001 čistička postavila. Povrchová voda bude horninovým masivem prosakovat i nadále, postupně ale staré zoxidované základky ložiska takzvaně vylouží, a to na takovou koncentraci kontaminantů, že bude možné vypouštět důlní vody samovolně bez čištění. To ale bude delší proces. Než se cesty vyčistí od látek, které se rozpouští, bude to trvat desítky let. Zatím je třeba silně kontaminovanou vodu pořád odčerpávat a čistit, aby nenastoupala na úroveň přelivu, tedy Štolu 14 pomocníků a nekontaminovala životní prostředí

Co se děje se vším tím kontaminovaným odpadem?
Kalová voda prochází kalolisem, což není vlastně nic jiného než filtr, a ten vodu odcedí. Zůstane takové hustší bláto (kal), které se poté vozí na skládku nebezpečného odpadu do Čáslavi, protože se jedná o nebezpečný odpad, mimo jiné kvůli obsahu arzenu. Jenže skládkování stojí čím dál víc peněz, stejně tak zdražuje i přeprava odpadu a proto jsme začali řešit co s tím a jak by bylo možné využít odpad například k zakládání důlních prostor.

A přišli jste na to? 
Na základě řady pokusů jsme ověřili, že když kalovou vodu s obsahem nerozpustných látek smícháme s důlní vodou, vylepšíme její hodnoty kontaminantů díky účinkům zbytkového vápna. Tím jsme přesvědčili krajský vodoprávní úřad, báňskou správu, hygieniky i Povodí Labe. Loni na podzim byla vydaná změna rozhodnutí, na základě které můžeme v případě potřeby odčerpané kalové vody vypouštět zpět do důlní vody. Ovšem i toto je limitované tím, kolik vody vyčerpáme. Pro příklad: z každého vyčerpaného metru krychlového důlní vody připadá zhruba 20 procent na kalovou vodu.

Kromě čistění důlní vody tady máte další závazky. Jaké to jsou? 
Je to především kontrola oplocení propadového pásma a jeho oprava. Dále kontrola hlavních důlních děl, tedy jejich zavření a znepřístupnění, a také starých i nových propadů povrchu, které buď zavážíme nebo znepřístupňujeme oplocením. Dle možností a dostatku finančních prostředků postupně bouráme nevyužitelné objekty v areálu bývalého důlního závodu na Kaňku. A až se vyčistí důlní vody, tak tu skončíme, ale revír je rozsáhlý a rozfáranost velká, takže to hned tak nehrozí.

close Čistička důlních vod na Kaňku info Zdroj: Deník/Jana Adamová zoom_in Čistička důlních vod byla postavena v roce 2001 za 22 milionů korun. V roce 2010 se rozšířil počet jejích reaktorů ze dvou na čtyři v rámci tzv. intenzifikace. Maximální okamžitý výkon ČDV je 7 l/s, roční výkon při započtení odstávek je 3,5 – 4,4 l/s.
Kontaminované důlní vody jsou čerpány do ČDV, po vyčištění jsou následně vypouštěny do kanálu Šífovka. Průsakové vody ze Skalecké štoly jsou vyvedeny rovněž do kanálu Šífovka, vody ze Štoly 14 pomocníků potom do toku Beránka.