Kliknutím zvětšíte„Archeologický výzkum byl dosud největší, který se v kostnici prováděl. Poskytl nám vzorek středověké populace obyvatel Kutné Hory z období 13. až 16. století,“ uvedl Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Podle Frolíka je soubor 1500 koster největším středověkým pohřebištěm, které kdy bylo na našem území zkoumáno.
Soubor kosterních pozůstatků nalezených v areálu kutnohorské kostnice je ale unikátem i z evropského hlediska. Většina ostatků pochází z období hladomoru a morové epidemie ve 14. století, přičemž starší hroby odborníci spojují s hladomorem v roce 1318, mladší pak s morovou epidemií v letech 1348 až 1350. O tom, že se jedná o kosterní pozůstatky po hladomoru a morové epidemii, svědčí podle odborníků hned několik faktorů.
„Hromadné hroby nebyly na povrchu zřejmě nijak označeny, protože jinak by nemohlo dojít v roce 1348 k narušení starších hrobů z roku 1318. Stejná situace se opakovala v době výstavby kaple a kostnice ve 2. polovině 14. století. Základy kaple byly hloubeny bez respektu k hromadným hrobům,“ vysvětlil Frolík. Někteří pohřbení měli i přesto podle Frolíka hrobovou výbavu. Nejčastěji byly nalezeny bronzové či železné přezky, obvykle u pasu. Celkem jich bylo 115. V hrobech se také našlo patnáct mincí, další byly objeveny ve vrstvách mezi nimi.
Kosterní pozůstatky nalezené v Kutné Hoře se postupně dostávají na specializované archeologické pracoviště, kde je budou experti podrobně zkoumat. Kromě unikátního nálezu archeologický průzkum pomohl odpovědět hned na několik dosud nezodpovězených otázek.
„Přispěl ke zpřesnění poznatků o samotné kostnici. Než byla kostnice postavena, stála na místě jakási stavba, o které ale zatím nelze říci nic bližšího,“ řekl Frolík s tím, že se právě díky nálezu hromadných hrobů podařilo upřesnit vznik kostnice a to z původně předpokládaného roku 1400 na rok 1370. „Základy kostnice některé z těchto hrobů porušují,“ uvedl Frolík.
Oprava kostela Všech svatých s kostnicí je ale unikátní i z jiného úhlu pohledu. Veškeré práce sedlecká farnost financuje z peněz vybraných na vstupném, přičemž památka je po celou dobu přístupná návštěvníkům. Práce na opravách začaly v roce 2014 a počítá se s několika etapami, které se mohou protáhnout až na deset let. Už dříve se totiž sedlecká farnost vyjádřila tak, že nechce nic uspěchat a být svázána termíny dotačních titulů, které se ale někdy mohou odrazit v kvalitě provedených prací.
Už teď se ale návštěvníci jedné z nejoblíbenějších kutnohorských památek mohou těšit z jedné novinky. „Při vstupu do kostnice jsme z kapacitních důvodů rozdělili jeden pult na dva tak, aby služba byla plynulá. Vznikla tak dvě pracoviště, kdy u jednoho pultu lze zakoupit vstupenky, u druhého pak suvenýry,“ uvedl Petr Jakeš, ředitel organizační složky sedlecké farnosti.
Kosterní materiál získaný v průběhu záchranného archeologického výzkumu v letech 2016 a 2017 aktuálně prochází základním laboratorním a antropologickým zpracováním. Materiál je průběžně očišťován a vyhodnocován na kutnohorském pracovišti ARÚ AV ČR. Protože některé skelety byly vyzvedávány po částech, dochází ke kompletování celků kosterních ostatků jednotlivých jedinců, poškozené kosti jsou slepovány do vyšších tvarových celků. U každého jedince jsou dokumentovány dochované části kostry a stanoveny základní demografické údaje (pohlaví a dožitý věk).
Souběžně jsou zaznamenávány i stopy prodělaných nemocí či úrazů, známky opotřebení kloubů páteře a končetin, záněty kostí, osteoporotické změny, parametry zubního zdraví a indicie chudokrevnosti. Expertíze bylo zatím podrobeno 405 jedinců, z nichž třetinu tvoří děti a dospívající, mezi dospělými v poměru 2:1 zatím převažují muži nad ženami. V rámci dalšího průběhu zpracování bude vybraný kosterní materiál podroben analýzám izotopů a studiu mikrobiální DNA.
13
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
