Kutnohorský starosta Josef Viktora v úvodu připomněl, proč chtějí alej pokácet. „Město Kutná Hora si nechalo vypracovat dendrologický posudek na tři stromy poté, co žádost o povolení pokácení připomínkovalo sdružení Denemark. Posudek ale potvrzuje mimo jiné i výskyt dřevomorky kořenové,“ řekl Josef Viktora s tím, že kaštany jsou navíc v blízkosti domů, chodníků a laviček. „Všichni by si měli uvědomit, že zde hrozí velké nebezpečí všem, kteří tímto místem prochází. Hrozí vyvrácení či zlomení stromů a mohou také padat suché větve,“ dodal.

Přítomní občané ale začali starostovi skákat do řeči, proč se udělal dendrologický posudek pouze na tři stromy, že všechny nemusí přece být v havarijním stavu a není nutné je pokácet. „Po celé republice jsou desetitisíce podobných stromů. Proč uděláte kontrolu pouze u třech stromů a chcete vykácet celou alej? Když budou například v ulici špatné pouze tři domy, to byste také zbourali celou ulici?“ ptal se Jiří Hroch. 

Na to ale hned reagoval Josef Viktora, že posudky nejsou levnou záležitostí. Navíc po vykácení kaštanů by mělo být ještě v tomto roce vysazeno dvanáct nových lip. 

Podle něj bude potřeba terén nejprve upravit, aby měly stromy vhodnější prostředí k růstu a poté budou lípy zasazeny. Ty se budou pyšnit sílou kmene čtrnáct až šestnáct milimetrů a jejich výška bude přibližně 2,5 metru. 

Ani plánované vysázení lip v Tyršově ulici ale zastánce zeleně a obyvatele Žižkova neuklidnilo. 

Dvouhodinová diskuze byla plná emocí. „Bydlím na Žižkově třicet let a v životě z toho stromu nespadla větev. A najednou je všech šestnáct kaštanů na pokácení? Jsme z toho špatní. Kaštany, kterým je určitě alespoň sto let, vyrobí více kyslíku, než pár malých lip,“ řekla rozhořčená obyvatelka Kutné Hory. 

Kutnohorský starosta ale ihned reagoval, že jsou vydaná hned tři rozhodnutí, aby byla alej pokácena. „Povolení k pokácení vydal už v listopadu roku 2017 odbor životního prostředí na základě žádosti města, které je vlastníkem. Nezávisle na sobě to potvrdil i odborný posudek dendrologa i inspekce životního prostředí,“ zdůraznil Viktora. 

Na setkání s vedením města dorazil i Tomáš Svoboda a i on je jednoznačně pro záchranu šestnácti kaštanů. „Nikdo nechceme, aby spadla nějaká větev, která by mohla někoho zranit. Některé stromy v Kutné Hoře jsou ale v daleko horším stavu a stále tam stojí. Rozhodnutí o kácení je platné do března roku 2020, tak proč nedáme těmto stromům ještě šanci. Přeci kdyby byly odborně ošetřeny, tak by se daly zachránit,“ uvedl Tomáš Svoboda. 

V diskuzi vystoupila i další obyvatelka Žižkova, která vnímá tento problém zeširoka. „Proč nemá město vypracovanou koncepci zeleně, do které by mohli přispívat i obyvatelé města? Lidé přeci nebudou protestovat proti kácení každého stromu. Musí to být ale na základě koncepce. Přeci nemůže vzít někdo motorovou pilu a jen tak začít běhat po městě a kácet stromy. Vždyť už je to nevratné,“ řekla. Vzápětí se k ní přidali i další lidé, kteří byli stejného názoru. „Důležité je mít systém, stromy ošetřovat a ne se hned přiklánět k tomu nejradikálnějšímu řešení,“ řekla Jana Dubová. I ona ví, že v Kutné Hoře jsou i další stromy, které nejsou již delší dobu v dobrém stavu. 

Starosta Josef Viktora po více než dvou hodinách poděkoval všem přítomným za jejich rady i stížnosti. Slíbil, že se zaměří na to, aby byla v budoucnu vypracována koncepce zeleně. Zároveň ale potvrdil, že kutnohorská radnice si i nadále stojí za svým rozhodnutím, že bude nejlepší kaštanovou alej vykácet.