Třeba když nedaleko zámku Kačina objevil v Česku dosud nenalezený druh brouka. Letos v dubnu si pak připsal nález vzácného a ohroženého druhu střevlíka, který se na okrese dosud nevyskytoval nebo se o něm nevědělo.

Ten vámi objevený vzácný střevlíček, povězte mi o něm něco?

Agonum viridicupreum. To je brouk, který se naposledy našel v roce 1947 u Příbrami a potom byl více než sedmdesát let v Čechách nezvěstný. V roce 2021 a pak znovu loni se objevil na dvou lokalitách na Plzeňsku. A letos na konci dubna jsem ho našel tady na Kutnohorsku, na polním mokřadu u obce Vavřinec. Nejspíš je to další expandující druh podobně jako jiní střevlíčci.

Takže je to u nás taková rarita?

Neznamená to, že nemůže žít ještě jinde. Pořád je to brouk o velikosti devět milimetrů a entomologů není tolik, aby měli důkladně prozkoumanou celou republiku. Ale právě čeleď střevlíkovitých je prozkoumaná poměrně dobře, dá se tedy předpokládat, že to bude skutečně ojedinělý nález.

Ve střevlících se evidentně dobře vyznáte.

Já se konkrétně střevlíkovitým věnuju hodně, mapuju jejich výskyt na celém Kutnohorsku a sleduju všechny druhy. V celé republice je 550 druhů této čeledi a tady na okrese jich je 270 zjištěných a ještě počítám, že takových 30 druhů by se tu mohlo objevit. Takže doufám, že to není ani poslední objev.

close Michal Kavka je kutnohorský sběratel brouků a ornitolog info Zdroj: Deník/Jana Adamová zoom_in O brouky se Michal Kavka zajímá od dětství. Zálibu podědil po svém otci.

A teď mi řekněte, jak se hledá brouk o velikosti devět milimetrů? Je to jen o náhodě, nebo na to existují určité klíče?

No to je ještě poměrně velký brouk, sbírám i takové, kteří mají dva až tři milimetry. Nejmenší brouk, kterého mám, měří 1,5 milimetru. Na každou skupinou brouků jsou metody, jak je hledat, střevlíčci se hledají například pod kameny, nebo se podupává v mokřadu a oni začnou vylézat. Toho posledního jsem našel, když jsem rozhrabal vegetaci podél bažiny.

Kdy vás začali vlastně brouci zajímat?

Už když jsem byl malý, bylo mi asi sedm nebo osm let. Můj táta sbíral brouky, takže já i bratr jsme to pochytili a brouky sbíráme oba dodnes.

Neuvažoval jste o nějakém studiu?

Když jsem byl mladší chtěl jsem studovat přírodovědu, ale ono to nakonec není žádná výhra. Ti co to vystudují pak většinou sedí v kancelářích, publikují vědecké práce a nedostanou se ven do přírody. Já si dělám to své, jsem truhlář a ještě můžu být v terénu. Takže vzdělání v oboru sice nemám, ale studuju literaturu, určující klíče, bionomii. Nakonec v těch knížkách člověk leží pořád a musí sledovat nejnovější trendy, protože se popisují stále nové druhy nebo vědci taxonomové různé brouky přejmenovávají.

Umím si představit, jak to funguje mezi sběrateli známek. Ale jak je to s brouky?

Chytnu brouka a dám ho do skleničky, kam se nakape éter. Po usmrcení jej nalepím na štítek a vypreparuji. Musím určit o jaký druh se jedná, někdy to poznám podle oka, často musím pod mikroskopem, někdy i podle pohlavních orgánů. Ke každému broukovi se potom napíše popisek s informacemi kdo ho našel a na jakém místě a kdy, aby to mělo vědeckou hodnotu a pak se teprve zařadí do sbírky. Mám je asi v padesáti krabicích, celkem tak 14 tisíc brouků v jedné velké skříni. Ale nebojte, takový sběratel populaci neohrozí, ta obsahuje desetitisíce jedinců a sběratel si vezme dva tři brouky. To mnohem větší škodu napáchá člověk, který zničí jejich přirozené prostředí. Navíc chráněné druhy se sbírat nesmí.

Brouci se ale nesbírají jen proto, aby byli v krabicích ve skříni že?

Snažíme se, aby se naše poznatky a nálezy dostaly mezi kolegy entomology. Nálezy se publikují ve faunistických článcích a zadávají se do nálezové databáze ochrany přírody a ta s nimi pracuje. Když se pak stane, že někde chtějí třeba vybagrovat rybník, podle databáze je možné zjistit, jestli se tam vyskytují některé ohrožené druhy a podle toho postupovat.

Jak je na tom Kutnohorsko, co se týče výskytu vzácných či ohrožených druhů? Jsou tu zajímavé lokality a nálezy?

Kutnohorsko je hodně zemědělsky užívaná oblast. Cenných a přírodně bohatých lokalit je tu málo. Ale za zmínku rozhodně stojí okolí Kačiny, Ovčáreckého rybníka, Nového rybníka a Vrabcova, dále třeba Záboří nad Labem a tamní lužní lesy, nebo Rataje nad Sázavou. A právě z Kačiny pochází nález brouka (nemá české jméno, vědecky se jmenuje Nemozoma caucasicum), kterého jsem našel jako úplně první v republice. Nebo u Žehušic jsem objevil krasce Lamprodila mirifica, který měří přes 1 cm a šlo o první nález v Čechách. Také u Brambor a Horušic jsme našli několik vzácných druhů. Třeba střevlíček Harpalus hirtipes se nikde jinde nevyskytuje, všude vymřel, jen tady jich je dost. Jsou to totiž nevyužívané lokality, otevřené písky s minimálním lidským vlivem.

close Michal Kavka je kutnohorský sběratel brouků a ornitolog info Zdroj: Deník/Jana Adamová zoom_in Michal Kavka je kutnohorský sběratel brouků a ornitolog

Vy ale nejste jen sběratel brouků, jste i ornitolog. Nabízí se stejná otázka: může se okres Kutná Hora chlubit vzácnými druhy ptáků?

Určitě. Máme tu například hnízdící orli mořské, rozmnožily se nám tu husy, jsou tu dudci chocholatí nebo vlhy pestré - to jsou vzácné druhy, které tady dříve moc nebo vůbec nehnízdily. Loni se mi podařilo najít hnízdo vodouše rudonohého, který zahnízdil u Zbyslavi. To je druh který se v Česku vyskytuje v počtu deset až dvacet párů, takže to je vzácnost.

Co obnáší být ornitologem?

Uvedu jeden příklad. Takový moták lužní je vzácný druh, který hnízdí v obilných polích a málokdy stihne vyvést mladé než jsou žně. Jezdím proto ve svém volném čase po celém okrese, vyhledávám jejich hnízda a ty pak oplotím. Domluvím to se zemědělci, aby oplocenku obsekávali. Loni jsem takto oplotil patnáct hnízd, jinak by mláďata přišla o život.

To asi nebude zrovna legrace hledat hnízda v lánech obilí, že?

Opravdu to není jednoduché. Čekám třeba dvě hodiny, než přiletí samec s potravou, předá ho samici, ta ho upraví, a pak s ním letí na hnízdo. No a já jdu přesně tím směrem, nesmím uhnout ani o metr, jen držím bod a jdu polem. Když najdu mláďata, kolem hnízda postavím plůtek asi tak 2x2 metry. Mláďata vždycky okroužkuju a pak mi udělá velkou radost, když chytnu dospělého jedince, kterého jsem před pár lety zachránil, on se vrátil a hnízdí tady. Nebo se stane, že tu zjistím ptáky, které označil někdo jiný někde jinde. Nejzajímavější případ byl, kdy tu hnízdil samec motáka lužního, který se narodil v Holandsku.