Počet lidí, kteří jsou zde hlášeni k trvalému pobytu, atakuje hranici 76 tisíc – a je možno předpokládat, že ta bude brzy překonána. Počet obyvatel Kutnohorska totiž vytrvale roste. Jen za první tři měsíce roku přibylo okresu 98 obyvatel.
Vděčí za to však výhradně nově příchozím: přírůstku vlivem stěhování, jež přineslo nárůst počtu obyvatel o 115. Takzvanou přirozenou měnou Kutnohorsko naopak přišlo o 17 lidí, když se maminkám s bydlištěm v okrese od ledna do března narodilo 187 miminek – a naopak zemřelo 204 lidí.
V celém kraji přibyly během prvního čtvrtletí tři tisíce lidí, což by odpovídalo jedné velké obci; ba i malému městečku. Na hlavu přesně nárůst počtu Středočechů za první tři měsíce roku dosahuje 3044 osoby. Mužů přibylo 1545, zatímco žen 1499.
To, se počet obyvatel Středočeského kraje vyšplhal už na 1 388 185, nicméně i celokrajsky souvisí jen se stěhováním. Celkový nárůst ovlivnili výhradně nově příchozí; přirozený přírůstek byl totiž záporný: rozdíl mezi počty narozených miminek a zemřelých obyvatel dosahuje -136.
Přirozený přírůstek s kladnou hodnotou zaznamenali statistici pouze v nejbližším okolí hlavního města – a poměrně malý ještě na Berounsku. V rámci celého kraje přišlo od ledna do března ve středních Čechách na svět celkem 3461 dětí, což proti loňsku představuje pokles o 2,9 procenta. Ubylo však i úmrtí, i když méně významně: s počtem 3597 zesnulých se tato hodnota snížila o půl procenta.
Rekord přineslo stěhování
Středočeský kraj zůstává nejlidnatějším v republice, připomněl Pavel Hájek z krajské správy Českého statistického úřadu. I když proti loňsku ubylo 830 přistěhovalců, 3180 osob, o něž se počet Středočechů zvedl právě vlivem stěhování, představuje nedostižný republikový rekord. I Praze se počet trvale hlášených obyvatel zvedl jen o tisícovku.
Na meziročním propadu měl podíl zejména úbytek poštu obyvatel, kteří se přistěhovali ze zahraničí – což ovšem vzhledem ke koronavirovým opatřením nepřekvapí. Proti loňsku přišlo z ciziny o rovných 500 osob méně než loni – i tak nicméně stěhováním se zahraničím získal Středočeský kraj 895 osob.
Ve skutečnosti je však pobyv obyvatelstva mnohem překotnější, než by naznačovala výsledná čísla z tabulek. Za nové bydliště si střední Čechy zvolilo mnohem více lidí – avšak hodně se jich také naopak odstěhovalo.
„V prvním čtvrtletí roku 2020 se do Středočeského kraje přistěhovalo celkem 7614 osob; o 7,3 procenta méně než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob bylo 4434; meziročně o 5,4 procenta více,“ připomněl Hájek ze statistického úřadu. Konkrétně na Kutnohorsko se přistěhovalo 409 lidí – a jinam jich odešlo 294.
Okolí metropole táhne
Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byla k 31. březnu Praha-východ – přičemž na celkovém přírůstku obyvatel kraje se podílí z více než třetiny a společně s Prahou-západ více než polovinou. Věková struktura přistěhovalých navíc v tomto „zázemí hlavního města“ vede k podílu narozených dětí, který je rekordní nejen v rámci kraje, ale i celorepublikově.
K nejlidnatějším dále patří okresy Kladno, Mladá Boleslav a Příbram. Nejméně lidnatým okresem je podle Hájkových slov dlouhodobě okres Rakovník – i ten však zaznamenal přírůstek. Jediným středočeským okresem, jemuž během prvního čtvrtletí obyvatel ubylo, bylo Příbramsko, upozornil Hájek. „O 24 osob,“ upřesnil.
Změny počtu obyvatel v prvním čtvrtletí
Okres | Přirozený přírůstek | Přírůstek stěhováním | Celkový přírůstek | Počet obyvatel |
Benešov | -62 | 174 | 112 | 99 526 |
Beroun | 11 | 347 | 358 | 95 416 |
Kladno | -112 | 241 | 129 | 166 612 |
Kolín | -62 | 154 | 92 | 102 715 |
Kutná Hora | -17 | 115 | 98 | 75 926 |
Mělník | -4 | 211 | 207 | 109 509 |
Mladá Boleslav | -45 | 214 | 169 | 130 534 |
Nymburk | -11 | 228 | 217 | 101 103 |
Praha-východ | 117 | 914 | 1031 | 186 209 |
Praha-západ | 133 | 434 | 567 | 149 905 |
Příbram | -65 | 41 | -24 | 115 080 |
Rakovník | -19 | 107 | 88 | 55 650 |
Středočeský kraj | -136 | 3180 | 3044 | 1 388 185 |
Zdroj: Český statistický úřad; údaje za období leden – březen 2020, počet obyvatel k 31. 3. 2020