„Zkušený chovatel dobře ví, že právě v těchto dnech je nanejvýš nutné sledovat u dobytka okolí očí, tlamy, uší, kožních řas u konečníku a okolí pohlavních orgánů. Včas zjištěné a rozpoznané změny lze snáze diagnostikovat a léčit, a to dříve, než si je zvíře rozškrábe a než se onemocnění rozšíří na další partie těla,“ varoval mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben.

Asi nejnebezpečnějším a ta〜ké nejúpornějším plísňovým onemocněním je opar lysivý, lidově nesprávně zvaný herpes. Způsobují jej nejčastěji houby rodu Trychophyton, pro〜to se také správně nazývá trichofytóza.

Opar lysivý se přenáší kontaktem mezi nemocnými zvířaty. „Onemocnět může skot, koně, ovce nebo prasata. Je přenosný i na člověka a obtížně se léčí,“ řekl Duben a uvedl běžné příznaky: „Na napadených místech se nejprve ježí srst, posléze se láme a vypadává, tvoří se charakteristická kruhová krvácivá ložiska.“

Nakažené zvíře je třeba izolovat a desinfikovat ustájení i všechno nářadí. Proti trichofytóze lze úspěšně dobytek vak〜cinovat, musí to samozřejmě provést jedině veterinární lékař.

„Naštěstí se dnes v chovech setkáváme s trichofytózou zříd〜ka, a pokud ano, je to nejspíš znakem špatné péče o zvířata. Je nicméně třeba i s tímto one〜mocněním počítat, a zejmé〜na při nákupu nových zvířat do chovu je vhodné nové kusy před zařazením do stáda alespoň čtrnáct dnů držet odděleně a pozorovat,“ dodal Josef Duben.