Nejvážnější nákazou byla tularémie zajíců

Poslední vážnější epidemií na Kutnohorsku byl podle podle epizootoložky Ivy Táborské z inspektorátu Krajské veterinární správy v Kutné Hoře mor včelího plodu. „Ten však člověka nijak neoohrožuje,“ upřesnila Iva Táborská.

Skutečně nebezpečnou náka〜zou byla ale tularemie zajíců, jejíž ohnisko se objevilo v katastru obce Chotusice v roce 2005. Přičemž po následující dva roky byla prováděna kontrolní vyšetření u všech ulovených zajíců. „Pozorovací doba v tomto ohnisku nákazy vypršela právě na podzim minulého roku. V posledních letech však nebyla zaznamenána žád〜ná jiná vážnější nákaza,“ doplnila Iva Táborská.

Prevence je základ

Jistá míra rizika však přesto existuje. „Žádný z chovatelů by rozhodně neměl opomíjet pravidelná očkování domácích zvířat proti nemocem, jako jsou vzteklina nebo leptospiróza,“ upozornil veterinář Radek Mašín na nutnost preventivních opatření chovatelů malých domácích zvířat.

Na chovy velkých hospodářských zvířat v tomto směru ovšem pamatuje také zákon. „Majitelé musí zajistit pravidelné kontroly a laboratorní vyšetření chovaných zvířat. Existuje však také řada jiných preventivních nařízení týkajících se například převozu zvířat mezi jednotlivými kraji,“ upomenula na legislativní normy Iva Táborská.

Zejména monitorovat zdravotní stav zvířat se snaží myslivci ve svých revírech. „Připomínáme jim, aby si všímali a hlásili všechny abnormality v chování zvířat, jako jsou ztráty plachosti nebo vyhublé kusy. Uhynulá zvířata bez zjevných známek poranění dáváme sa〜mozřejmě laboratorně vyšetřit,“ uvedl předseda Okresního mysliveckého spol〜ku v Kutné Hoře Jaroslav Syrový.

V případě, že epidemie přeci jen vypukne, je v poslední instanci vždy připraven zasáhnout Hasičský záchranný sbor v Kutné Hoře, který se na tyto situace celoročně cvičí a vyškoluje. „Naposledy jsme zasahovali například v ohniscích epidemie ptačí chřipky,“ dodal zástupce ředitele územního od〜boru Zdeněk Voseček.