Dopoledne strávil jako doprovod manželky. „Přiletěla mi pomoct z Afriky, kde pracuje, a nakonec má z voleb pořádné nervy zrovna ona. Já ne,“ poznamenal Gabal. Nezatajil přitom, co před svou ženou nevyslovil, aby se nelekla. V podzimní Praze si dali macchiato v Malostranské kavárně, posadili se na venkovní židličky – a jeho napadlo, že pohled na parlament zvenku má také svoje kouzlo… Sázkové kurzy, které mu dorazily do mobilu, však vyzívaly optimisticky. „Bookmakeři nám věří, takže asi projdeme,“ míní Gabal.

Podnětem k zamyšlení byla i odpolední návštěva výstavy Juliana Rosefeldta: Manifesto ve Veletržním paláci, kdy Gabal hovoří o připomenutí uměleckých manifestů v historii moderního umění – se skvělou hranou variací v podání Cate Blanchett. „Člověk se nad sebou musí zamyslet, zvlášť když čte Einsteinovu odpověď z válečných let na žádost o rozhovor: „Snažím se vyhnout publicitě, jak jen to jenom jde…“ Možná i proto něco dokázal,“ uvedl Gabal. S připomínkou pozdního oběda s mladší dcerou pak poznamenal, jak ho těší, že na víkend přiletí domů obě dcery, aby ho podpořily a mohly mu dát hlas. Všichni společně půjdou k urně v Kutné Hoře – po prohlídce sv. Barbory.