Až do roku 1785 byla obec Svatá Kateřina přiškolena do Záboří nad Labem. Chodilo tam přibližně 36 dětí. Ten rok se ale vše změnilo, když novodvorská vrchnost ve Svaté Kateřině zakoupila dřevěný domek s číslem popisným 46, ve kterém zřídila jednotřídní školu pro děti ze Svaté Kateřiny a Svatého Mikuláše. Učitel měl mít správně vyměřený školní plat a služné. To mu však nevynášelo tolik, kolik bylo předepisováno. Proto byl roku 1785 povolen příspěvek ze školního fondu. Tento stav trval až do roku 1833, kdy se obec Svatý Mikuláš přiškolila k Novým Dvorům.

V této době se ve Svaté Kateřině měla převzít stavba nové školní budovy. Dosavadní dřevěná stavba totiž chátrala a hrozilo sesunutí. Na postavení nové školy byl vybrán obecní pozemek na návsi vedle kostela.

Nová budova

Nová školní budova dostala číslo popisné 60 a byla vystavěna roku 1834 z kamene a cihel. Ještě tentýž rok byla vysvěcena kutnohorským vikářem Antonínem Dařílkem. Na budovu se nad hlavní vchod dal nápis „K vzdělání rozumu a k ušlechtění srdce mládeže věnuje Jindřich hrabě Chotek roku 1834". I když záznamy neříkají, kolik docházelo žáků do školy od prvního roku, je jisté, že jich nebylo málo. Jen v rozmezí pár let byl počet žáků 72.

Škola ve Svaté Kateřině vzkvétala a sloužila žákům ke studiu čtení, psaní i počítání. Za katedrou se střídali učitelé, kteří pomohli k dobré atmosféře a pověsti školy. Byl to František Piskač, Václav Typelt, dále Václav Kalina, Ignác Novák, Josef Fettr, nebo Edvard Lanč či Matěj Škvor.

Škola se dál rozrůstala a roku 1883 sem docházelo téměř 100 dětí. To už ale byl problém. Místní škola o jedné třídě už přestávala kapacitně stačit. Proto se vedení obce postaralo o to, aby školské úřady daly souhlas k rozšíření školy. Obec dala zpracovat plány a rozpočty staviteli Františku Hradeckému v Kutné Hoře. Jejich cílem byla přístavba s jednou třídou. Ta nakonec vznikla. Její výstavba stála 2690 zlatých a provedl ji stavitel Václav Slepička z Nových Dvorů.

V září roku 1844 se začalo vyučovat v obou třídách. V průčelní části budovy se zřídil výklenek s bustou pedagoga Jana Amose Komenského a nad ním nápis „Bohu a vlasti". Na západní straně byla zřízena školní zahrada, ovocný sad i letní tělocvična. V roce 1894 docházelo do školy až 128 žáků. Podle dobových záznamů mezi nimi převažovali katolíci. Docházelo ale i pár evangelíků a Židů.

S nástupem pohnuté první poloviny dvacátého století se ale začal počet žáků snižovat. Dřívé plná škola přicházela o děti a dostavovaná druhá třída náhle neměla již velké uplatnění. V roce 1940 docházelo do třídy už pouze 21 žáků a do druhé třídy 25 žáků. Jejich počet se ale dále snižoval a v roce 1944 byla zrušena druhá třída. Škola tak byla znovu na krátký čas jednotřídkou a nakonec musela být podobně jako většina škol v malých obcích uzavřena úplně.

Život v budově školy ale zcela neutichl. Po zavření školy zde byla klubovna mládeže a také krámek. V současné době jsou uvnitř kanceláře stavební firmy a také funkční knihovna.

Kromě toho prošla bývalá škola opravami. Dostala novou střechu, kanalizaci a je připojena na plyn. Letos 27. března ji dokonce čekal slavnostní moment. Na své místo se vrátila busta Jana Amose Komenského, kterou v roce 2009 zničili vandalové a výklenek po ní byl až do tohoto roku prázdný.

Vedení obce chce o budovu do budoucna pečovat co nejvíce a má s ní velké plány. „Nyní budovu využívá stavební firma, co dělala kanalizaci ve Svatém Mikuláši a Svaté Kateřině. Protože plánujeme kanalizaci ještě v Lišicích a Sulovicích, kterou bychom chtěli udělat v příštím roce, tak by tam firma ještě zůstala," řekla Martina Suková, starostka Svatého Mikuláše, pod který Svatý Kateřina spadá. Až odejde stavební firma, tak vedení obce plánuje zažádat o dotaci. Ta by pomohla změnit bývalou jednotřídku v kulturní centrum obce, kde se budou pořádat kroužky, koncerty i výstavy.