Na Kutnohorsko již dorazily desítky milionů korun

S využíváním evropských peněz mají zkušenosti prakticky všechny radnice na Kutnohorsku. „Zatím jsme podali dva projekty v roce 2006, z nichž byl jeden realizován, a to nákup pěti nízkoprahových autobusů pro čáslavské příměstské autobusové linky,“ uvedl místostarosta Čáslavi Jaromír Strnad. „Připravujeme projekty výstavby multifunkčního sportovního centra, revitalizaci historického centra, zateplení nemocnice a rekonstrukci tepelného hospodářství města,“ doplnil plánované projekty čáslavské radnice Jaromír Strnad.

Pozadu nezůstala ani Kutná Hora. „Podařilo se nám uskutečnit projekty Komunitního plánu, Rozvoj marketingu v Kutné Hoře a okolí nebo příjezdovou komunikaci a parkoviště v areálu Klimeška,“ uvedla Dagmar Civišová z odboru investic Městského úřadu v Kutné Hoře.

Žádosti připravují většinou soukromé agentury

O prostředky však úspěšně žádají i menší města v regionu. Ve Zruči nad Sázavou byla například opravena místní komunikace blízko bývalého podniku Sázavan v Okružní ulici nebo byla v loňském roce dokončena první etapa rekonstrukce místního zámku. „V současné době jsme například podali žádost o financování ještě nákladnější druhé etapy rekonstrukce zámku – Zámek ožívá II,“ dodal k největšímu plánovanému projektu starosta Zruče nad Sázavou Martin Hujer.

Příprava samotné žádosti a zpracování projektové dokumentace jsou však poměrně náročné. Úřadům v tomto ohledu významně pomáhají služby agentur, které se právě na zpracování žádostí o prostředky evropských strukturálních fondů specializují.

„Využíváme služeb soukromých firem. Pro město by to znamenalo velké zatížení, zejména by to znamenalo zvýšení počtu zaměstnanců. Firmy jsou navíc motivovány, odměnou, která je vázána na úspěšnost daného projektu,“ sdělil ke způsobu přípravy žádosti místostarosta Čáslavi Jaromír Strnad.

V Kutné Hoře využívají podle slov Dagmar Civišové jak vlastních sil, tak specializova〜ných firem. „Cena projektu potom záleží na jeho velikosti a povaze, zda je investiční či neinvestiční,“ doplnila Dagmar Civišová.

Nejméně aktivní v předkládání žádostí jsou na Kolínsku

Ve Středočeském kraji jako celku, je zájem i následné čerpání prostředků ze strukturálních fondů, podle slov Luboše Rambouska z Evropské projektové kanceláře v Kolíně, dostatečný. Podle analýzy zpracované pro Úřad regionální rady však existují rozdíly mezi jednotlivými regiony kraje. „Výstupy ze šetření ukázaly, že nejnižší zájem podat projektovou žádost vykazuje jednoznačně okres Kolín, má také nejnižší počet projektů na instituci (dva a méně). S odstupem je Nymburk a Mladá Boleslav. V těchto regionech je třeba ještě zvýšit informovanost a aktivitu starostů i dalších typů žadatelů,“ shrnul výsledky výzkumu Luboš Rambousek.

Kvalitně by měli být připraveni i úředníci měst, podle Luboše Rambouska teď mohou zhodnotit své zkušenosti z předvstupních programů Evropské unie.