Letos se v jeho rámci čtyři vybraní žáci sedmého ročníku, Pavel Bartoš, Antonín Schovanec, Eliška Machalická a Petra Vančurová, podívali společně s učitelkou Martinou Chlupáčkovou do polského Krakova. „Tam jsme se setkali se svými kamarády ze základních škol z Budapešti, Bánské Štiavnice a Krakova," poznamenala Martina Chlupáčková.

Ta společně se žáky zažila zajímavý program. Během pěti dnů navštívili partnerskou školu Svatého Vojtěcha, solný důl ve Věličce, hrad Wavel, židovskou čtvrť Kazimierz, rozhlednu Kościuszko a mnoho dalších zajímavých míst a pamětihodností. Součástí mezinárodního projektu byla prezentace a výměna pohlednic, které vyrobili žáci kutnohorské základní školy. Účastnili se taktéž různých her, kde prokazovali znalosti jak ze zeměpisu, tak z historie.

Polévku z kyselých okurek bych denně jíst nemusel

Pavel Bartoš byl jedním ze čtyř žáků, který se podíval do Krakova v Polsku.

Mezinárodní projekt přivedl kutnohorské žáky do Krakov

Na co jste se do Krakova nejvíc těšil?

Nejvíc jsem se těšil na kamarády, se kterými jsme se opět po roce sešli. Minulý rok to bylo jiné v tom, že jsme se ještě tolik neznali a delší dobu trvalo, než jsme se začali bavit. Tento rok už jsme se na sebe těšili a také jsme se všichni zdokonalili v anglickém jazyce, takže komunikace nevázla. Hned po našem příjezdu jsme se bavili, co je u nás nového a jaké máme nové koníčky.

Jak jste do polského Krakova jeli?

Jeli jsme tam společně autem a cesta trvala přibližně šest hodin. Vyjížděli jsme někdy v 10 hodin dopoledne, tam jsme dorazili kolem 16. hodiny. Poté jsme se ubytovali a šli na naší první večeři.

Co se vám tam nejvíce líbilo?

Během těch pěti dnů jsme navštívili spoustu pamětihodností. Mně se nejvíce líbil solný důl ve Věličce a také park Garden of Experiences.

Prozradíte něco víc o solném dole?

V solném dole se mi líbily různé místnosti. Nejvíce asi ta obrovská, která byla podzemní katedrálou. Když jsme si zkoušeli sáhnout na „zeď" a poté olíznout prst, tak to bylo opravdu moc slané, což bylo zvláštní. To byl však pouze jeden z těch mnoha zážitků.

Ochutnali jste tam i nějaké speciality?

Ano, ochutnali jsme tam místní speciality. Mezi ně patřila například polévka z kyselých okurek, která byla s rýží. Dále jsme ochutnali pirohy, které byly plněné masem či celerem. Obojí mi chutnalo, ale je pravda, že tu polévku z kyselých okurek bych každý den nemusel jíst.

Navštívili jste i polskou školu?

Ano, navštívili jsme školu Svatého Vojtěcha. Ta škola byla úplně jiná, než je ta naše v České republice. Šli jsme se podívat do každé hodiny, navštívili jsme například první, druhý, třetí i sedmý ročník. Tam byli ti naši kamarádi, kteří byli přibližně stejně věkem k nám. Hodně mě zaujalo, že v Polsku chodí děti do základní školy pouze sedm let, poté jdou na dva roky na jinou školu, kde si vyberou obor a poté je teprve čeká střední škola. Kdybychom byli v Polsku, tak už tento rok vycházíme ze základní školy, což si nedokážu moc dobře představit.

Kdyby byla příležitost, účastnil byste se dalších projektů?

Zcela jednoznačně ano. Bylo to moc fajn, poznali jsme díky tomu úplně nové kamarády, zdokonalili jsme se v anglickém jazyce a také jsme se naučili různá slova v jiných světových jazycích. Líbilo se mi poznávat nové památky, hráli jsme různé hry a také jsme si přitom užili spoustu legrace. Velký dík patří také naší paní učitelce Martině Chlupáčkové, která nás v Polsku doprovázela. Všichni jsme se společně sblížili a užili si spoustu legrace.