Národní cítění: pomáhají ho udržovat skauti i baráčníci

Spolky, které národním cítěním žijí a podporují ho v dalších, jsou třeba skauti nebo baráčníci. Ti mají celkem jasno. „Nebýt národního cítění, tak bychom nebyli,“ smála se při otázce na národní hrdost kolínská historička a známá baráčnice Miroslava Jouzová.

Vysvětlila, že baráčníkům od počátku jejich existence šlo a stále jde o český jazyk, českou kulturu, zkrátka vše, co je české. A hlavně o uchování toho všeho, o uchování tradic. „Příští rok to bude 145 let, co jsme vznikli,“ nezapomněla Miroslava Jouzová k baráčníkům doplnit.

Tradice a češství udržuje na Benešovsku například také Spolek baráčníků v Přestavlkách u Čerčan nebo Choceradech. Nejstarším členem přestavlckého spolku je Jaroslav Střelka. „Máme nepřetržitou tradici od roku 1934. Činnost jsme nepřerušili ani za okupace,“ potvrdil šestaosmdesátiletý pamětník.

Podobné to mají skauti. „Příslušnost k nějakému skautskému oddílu národní cítění podporuje. Skauti pracují se státní vlajkou, učí se státní symboly – ale ne pouze zpaměti, snažíme se jim k tomu budovat vztah skrze poznání historie, osobností a tak dále. Když jdeme k pomníku Masaryka, chceme, aby pochopili, co vše znamená, co se tehdy stalo,“ řekl Ondřej Vokál, vedoucí kolínského skautského střediska.

Kolínští cyklisté mistry Středočeského kraje

Připojí se k Vlajce pro republiku?

Radnice měst v regionu mohou národní cítění podpořit nově vzniklou akcí Vlajka pro republiku, kdy ve státní svátek rozdávají vlaječky zájemcům. „Zavedli to v Mnichově Hradišti. Přišli mi to jako dobrý nápad. Slyšel jsem ale o tom poprvé před několika týdny. Za sebe říkám, že to smysl má a minimálně bychom to mohli vyzkoušet příští rok, když budeme slavit 100 let od založení Československa,“ řekl kolínský místostarosta Michael Kašpar.

V jiných městech zatím nic takového nepřipravují. „O akci Vlajka pro republiku jsem neslyšel, takže nevím, kdo ji organizuje, ani o co jde. Proto je jasné, že se jí nezúčastníme,“ informoval starosta Benešova Petr Hostek. O Vlajce pro republiku neslyšel ani senátor a starosta Vlašimi Luděk Jeništa. „Pietní akce máme na dvou místech, v Domašíně a u Husova sboru. Oběti války si kromě veřejnosti připomínají dobrovolní hasiči, Sokolové, skauti, důchodci a zdravotně postižení,“ připomněl Jeništa.

Radnice ani Kutné Hory, ani Čáslavi se nepřipojují k akci Vlajka pro republiku. Místo toho si historické události připomenou jinak. „Každoročně pokládáme věnce u pomníků,“ uvedl čáslavský starosta Jaromír Strnad. Stejná situace je i v Kutné Hoře. „Dnes budeme pokládat věnce na náměstí Národního odboje v Kutné Hoře,“ uvedl starosta Kutné Hory Martin Starý.

Ten také při této příležitosti připomněl, že mezi 16. a 21. květnem bude k dispozici návštěvníkům v Kutné Hoře Legiovlak. Jedná se o projekt Československé obce legionářské, který připomíná 100. výročí boje československých legií za samostatný stát. „Myslím si, že touto akcí také podpoříme prohloubení národního cítění,“ uvedl starosta Kutné Hory.

Jedovatý arsen povezou na čáslavskou skládku

Kolín má Den záchranářů

Kolín si 8. květen připomene tradičním Dnem záchranářů. „Oslavujeme složky, které se starají o naši bezpečnost,“ řekl k přehlídce integrovaného záchranného systému kolínský místostarosta Michael Kašpar. Za akce, které se pojí s vlastenectvím, považuje také Kmochův Kolín, festival dechové hudby, a ocenění strážníků městské policie – těch, kteří jsou na svých postech od vzniku městské policie. „Je jich tam pět, dostanou zvláštní ocenění,“ řekl.

V Benešově si lidé již připomněli u pomníku amerických letců vraždu devíti zajatých mladých mužů z létajících pevností B17. K té strašné události došlo na samém konci války, 19. dubna 1945. V pátek položí představitelé Benešova květiny a věnce u plakety obětem nacismu v průjezdu radnice, u sokolovny, gymnázia, na novém židovském hřbitově a také u památníku osvobození známého také jako mauzoleum.

Tématu se ale věnují i pedagogové ve školách. Den vítězství si připomínají i třeba na Základní škole Jana Palacha v Kutné Hoře, a to v rámci hodin občanské výchovy, dějepisu a třídnických hodin. "Ve vysílání školního rozhlasu čtou každoročně žáci školy text, kde podají celé škole informace o tom, proč Den vítězství slavíme a jak se nás to dotýká," uvedla ředitelka Základní školy Jana Palacha Jaroslava Drabešová. Žákům pomáhá text, který čtou, připravit učitelka a k vysílání pak dochází v pátek.

Nové chodníky budou mít u bytovek v Divišově

Názor politologa

Na názor jsme se také zeptali historika a politologa Vladimíra Srba, prorektora Vysoké školy politických a společenských věd v Kutné Hoře. „Státní svátky vznikly proto, aby si ti, co stát tvoří - občané - připomněli významné události, které přispěly k utvoření podoby státu, jaký chceme nyní mít,“ řekl.

Svátky si tak podle jeho slov připomínáme získání suverenity a politické svobody v roce 1918, obnovení české státnosti v roce 1993 nebo vítězství nad totalitními režimy (8.5. a 17.11.). „Tak, jako si připomínáme svátky osobní, jsou tu pro připomenutí i svátky nás všech občanů,“ vysvětluje.

Podle Vladimíra Srba je na každém, jak si výročí připomíná. „I to je součást našich získaných svobod. Někdo neslaví ani své narozeniny nebo jmeniny, a také to nepovažujeme za podivné a neznamená to automaticky, že by si sám sebe nevážil či byl zlý člověk. Spíše je škoda, že sám stát na svá výročí trochu zapomíná a nenabízí občanům možnost si výročí důstojně připomínat. A samozřejmě, že výchova k vlastenectví a národní hrdosti by na všech stupních škol neškodila, protože jen hrdý a sebevědomý občan dokáže politiku kultivovat a zkvalitňovat,“ dodal.

Mistrovství startuje. Kde ho v Praze sledovat?